Při tradičním pokusu zabránit dešti nad Moskvou před státním svátkem 12. června 2008 došlo k demolici střechy a trestnímu oznámení za psychickou újmu její majitelky.

Na dům dopadl jeden z 25kg pytlů naplněných cementem, který používalo letectvo k „osívání“ mračen. S počasím se manipuluje v mnoha státech světa. Poroučení větru, dešti ale nestačí, řada klimatických inženýrů chce zastavit globální oteplování.

Programů určených k manipulaci nejčastěji s dešťovými srážkami probíhá po světě mnoho. Lídrem ve vývoji jsou Spojené arabské emiráty, existují ale také v Bulharsku, Francii či Rakousku.

I když se může zdát, že jde o novou disciplínu, lidé o kontrole počasí snili po většinu historie, a také se o ni aktivně pokoušeli.

Král Bouří

Ačkoliv řada současných klimatických inženýrů o sobě hovoří jako o první generaci, která dokáže manipulovat s počasím na planetě, pokusy o totéž se odehrávají už více než staletí.

Jejich společným znakem bylo to, že stejnou měrou jako vědce lákaly také nejrůznější podnikavce a šarlatány.

K posledně jmenovaným ovšem průkopník klimatického inženýrství, James Espy (1785-1860), nepatřil.

První americký vládní meteorolog, jehož zásluhou se zmodernizovalo předpovídání počasí, si zároveň připisuje autorství teorie, která mu vysloužila přezdívku „Král Bouří“.

Dle ní by problém sucha, splavnosti řek i kvality ovzduší mohlo vyřešit zakládání masivních lesních požárů. Předpokládal, že horké páry stoupají vzestupnými proudy do atmosféry, kde kondenzují a tvoří dešťové mraky.

Setí mraků

Po Espym se naděje na skoncování se suchem vkládala do dynamitu i chemikálií. Ne výjimečně byly tyto exhibice naplánovány na dobu každoročního nástupu období dešťů, aby si mohly připsat zásluhy za každou přeháňku.

V meziválečné době se pozornost přeorientovala na rozptylování mlhy pro potřeby vznikající aviatiky. To se promítlo i do projektu FIDO, který během druhé světové války umožnil britským a spojeneckým letadlům vzlétnout a přistát i za mlhavého počasí.

Ovšem za vysokou cenu. Jak napsal profesor James Fleming z Colby College: „S přežitím národa v sázce nezáleželo na tom, že přistání jediného letadla v mlze vyžadovalo spotřebování 6 000 galonů paliva.“ To je 300krát více než za běžných podmínek.

Vyvolávači deště

Po válce slibné objevy přicházely zejména ze společnosti General Electric (GE), dnes nadnárodního konglomerátu, který v roce 1892 spoluzaložil Thomas Alva Edison.

Zaměstnanci firmy, mezi nimi držitel Nobelovy ceny za chemii Irving Langmuir (1881-1957), zjistili, že suchý led a jodid stříbrný může v dostatečně vlhkém oblaku za nízké teploty vyvolat srážky.

General Electric začala záhy tvrdit, že dokáže přivolat sníh a dokonce kontrolovat hurikány.