Dlouhou dobu byl Měsíc pro lidstvo jen na míle vzdálenou stříbrnou koulí na obloze.

Jenže pak Neil Armstrong 21. července 1969 udělá „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ a od té chvíle začne být tato jediná známá přirozená družice Země vcelku lákavou destinací.

K tomu, aby se na Měsíc přestěhoval člověk natrvalo, vede sice ještě dlouhá cesta, prvních pár krůčků ale už Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) učinil.

V červnu letošního roku oznámil, že pracuje na vývoji technologií, s jejichž pomocí by z povrchu Měsíce získával vodu, kyslík a později i vzácné kovy.

Voda tu je!

Celá snaha je vázaná na program Artemis, který má dostat astronauty zpátky na Měsíc. Zahájen je v roce 2017 a NASA sem chce první lidskou posádku po více než 50 letech (poslední let člověka na Měsíc se uskutečnil v roce 1972) poslat už za dva roky.

Tak alespoň zní původní plán, který se ale s velkou pravděpodobností bude muset posunout.

„Klíčovou součástí mise bude mimo jiné zjistit, jak by šly využít přirozené zdroje Měsíce k přilákání komerčních investic,“ říká Gerald Sanders, jeden z vědců NASA. Přítomnost vodního ledu je potvrzena už v roce 2018, a to na obou pólech tohoto přirozeného souputníka Země.

Vzhůru do nekonečna a ještě dál!

„Zatím jsme doslova jen na povrchu. Investujeme do prozkoumávání, snažíme se zmapovat zdroje, abychom zajistili, že vnější investice bude dávat smysl a povede k vývoji a produkci,“ popisuje Gerald Sanders.

Voda na Měsíci se při správném zpracování může stát tím, co ponuré místo přivede k životu. Kromě pití se z ní totiž dá vyrobit také kyslík i vodík, což jsou základní složky paliva.

Měsíc by tím pádem mohl fungovat i jako jakási „čerpací stanice“, kde by si rakety, startující ze Země, doplňovaly palivo a následně pokračovaly v průzkumu vzdálenějších koutů vesmíru.

Měsíc je jen začátek

Vodou to ale samozřejmě nekončí. Další na řadě je těžba měsíční půdy, tedy lépe řečeno regolitu, ze kterého mohou spékáním vniknout pevné struktury. To se bude hodit v momentě potřeby rozšiřování měsíční základny.

„Věříme, že můžeme získávat a využívat zdroje Měsíce, stejně jako můžeme chytat a využívat tuňáky z oceánu,“ prohlašuje nadšeně dnes už bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine (*1975).

Je rovněž přesvědčený, že Měsíc je jen začátek.

„To, co se naučíme na Měsíci a v jeho okolí, využijeme k dalšímu velkému skoku, k vyslání astronautů na Mars!“ Podle současných odhadů by se měsíční povrch mohl začít zpracovávat už v roce 2032. A tak trochu u toho můžou být i Češi!

Česká stopa

Před časem totiž NASA vyhlásí mezinárodní soutěž Space Robotics Challenge, jejímž cílem je vymyslet systém spolupracujících robotických vozítek, vhodných k těžbě na Měsíci.

Soutěž vyvrcholí v roce 2021 a druhé místo v ní mezi 114 účastníky získá Čech, žijící ve Spojených státech František Brabec a jeho tým Robotika in Space. „Šlo o návrh efektivního ježdění po měsíčním terénu. Tak, aby se robot někde nezasekl.

O efektivní předávání materiálu z jednoho robota do druhého. A také o rozhodnutí, kdy se robot dojede nabít, podle jakých parametrů bude robot volit, kam má vůbec jet a kde má terén prohledávat,“ popisuje Brabec do médií svůj úkol.