„Zítra nás čeká boj,“ prohlašuje Artuš a přehlédne svoje rytíře. Usedá s nimi u kulatého stolu, kde nikdo nemůže být v čele. Kde se jejich legendární setkání mohla odehrávat? A jak to bylo se samtoným Artušem?

Po téměř čtyřech staletích vlády Římanů nad Anglií zůstává na ostrovech spousta římských staveb včetně amfiteátrů. Jeden z nich se nachází i u města Chesteru na severu Anglie.

Do kruhové stavby Camulodunum, vybudované roku 40 a vysoké 12 metrů, se vejde 10 000 lidí. Nacházel se právě zde bájný hrad Camelot?

V legendách se začíná objevovat asi až 600 let po Artušově údajné smrti, a to díky francouzskému básníkovi Chrétienu de Troyes (asi 1130–1183).

O dalších 600 let později označí anglikánský kněz a historik William Stukeley (1687–1765) za Camelot hrad Cadbury v hrabství Somerset.

Zloděj historik

Americký historik Kemp Malone (1889–1971) tvrdí, že Artuš byl ve skutečnosti římský velitel Lucius Artorius Castus, žijící na přelomu 2. a 3. století n. l., který v Británii za nadvlády Římanů velel.

Přitakává mu současný britský historik John Matthews. Jenže Artorius žil tři století před římskou invazí do Británie. Matthews přes časovou propast tří staletí trvá na svém.

„Pokud se tato teorie prokáže jako pravdivá, způsobí ve Velké Británii velkou nespokojenost,“ říká historik, který dokonce s americkým producentem Jerrym Bruckheimerem pracoval na scénáři k filmu Král Artuš z roku 2004, jenž také pracuje s hypotézou Artuše jako Artoria.

Tehdy prý Britové historika označili za zloděje. „Obviňovali mě, že se Británii pokouším ukrást krále Artuše. Není pochyb o tom, že by bylo vhodné udělat v jihochorvatské Dalmácii řádný archeologický průzkum,“ míní.

Nemáme důkazy

V roce 2012 Matthews uspořádal v chorvatském Splitu mezinárodní vědeckou konferenci zaměřenou na život Lucia Artoria Casta, kde se probírala i jeho sporná životní data. Mohl být předlohou legend o královi Artušovi?

Je možné i pravděpodobné, že se jeho hrdinství zachovala v lidových příbězích, kterými se inspiroval kronikář Gildas (asi 500-570)… Jenže skutečné dobové důkazy nemáme.

V podstatě jediný věrohodnější dokument, jenž působení Artuše popisuje, je kronika velšského učence Nennia, pocházející z 9. století – a opět jsme v čase trochu někde jinde.

Kouzelník, nebo bojovník?

Důležitou postavou z legend o Artušovi je kouzelník Merlin. O něm ale poprvé píše až kronikář Geoffrey z Monmouthu (1090/1100–1155) ve svém díle Vita Merlini (Merlinův život) z 12. století.

Podle některých historiků je Merlin obdobou velšského lidového hrdiny Myrddina. Nešlo ale o žádného kouzelníka, nýbrž statečného hrdinu bojujícího v bitvě o Arfderydd na severu Anglie roku 573, tedy 36 let po údajné Artušově smrti…