Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší…

Mikroplasty jsou úlomky plastů o velikosti 100 nanometrů až 5 milimetrů, nanoplasty jsou pak menší než 20 mikrometrů.

Podle posledních závěrů jich vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v jídle, ve vodě či ve vzduchu, a dokonce kolují i v nás samých.

Loňský rok vědci poprvé našli mikroplasty v mateřském mléku, o rok dříve v lidské placentě, vyskytují se v lidské krvi. Postupně začínají osidlovat i naše domácnosti, setkat se s nimi proto můžeme v kuchyni nebo ráno v koupelně.

Bohatá večeře

Představte si jednoduchou situaci, kdy si k večeři chcete dopřát jako přílohu vařené brambory. Stačí, abyste je vyndali z plastového sáčku a už do místností vypouštíte značnou „porci“ mikroplastů.

Alespoň dle studie zveřejněné roku 2020 v časopise Scientific Reports. Ale to není vše. Příběh by totiž pokračoval i při krájení na plastovém prkénku.

V červnu letošního roku totiž vešlo ve známost, že právě tyto kuchyňské pomůcky produkují desítky milionů mikročástic ročně.

Smýt a znečistit

Nepříliš povzbudivá by navíc byla situace také v koupelně. Až 90 % všech kosmetických produktů totiž obsahuje mikroplasty, které se do výrobků přidávají pro získání specifické barvy, třpytu nebo viskozity.

V okamžiku, kdy je opláchneme – ať už ve sprše či umyvadle, vypouštíme do kanalizace zhruba 100 000 plastových částic, které obvykle unikají filtrům a následně znečišťují vodní toky.

Jen používání deodorantů stojí za téměř 7 milionů kilogramů plastového odpadu ročně.