Každá země má svoji vlajku, státní znak, hymnu… a většinou také zvíře! Jak ale vybrat to pravé?
Ocitli jste se na území dnešního Chorvatska v době středověku a musíte zaplatit daně? Peníze si nechte, platí se tu kunami – stačí je stáhnout z kůže!
Kožešina z drobným šelem je natolik výhodným artiklem, že dají kuny později jméno chorvatské národní měně. A i když dnes už se tu platí eurem, o zvířecím symbolu Chorvatska zatím není pochybností…
FRANCIE a statečný kohout
„Vzdej se!“ vyzývá Julius Caesar (100 – 44 př. n. l.) galského vůdce Vercingetorixe (82-46 př. n. l.), když v roce 52 př. n. l. obléhá město Gergovia.
„V žádném případě, budeme bojovat jako kohouti!“ nedá se dle legendy Vercingetorix a jednoho opeřence dokonce Caesarovi pošle jako symbol své zarputilosti.
Caesar kohouta nechá upéct na víně a Vercingetorixe pozve na večeři. Ten ho však převeze, přijede i s celým vojskem a Galové si vybojují nezávislost na římské republice!
I samotné jméno Galie, prababičky dnešní Francie, mohlo vzniknout právě z latinského slova gallus, což znamená kohout.
A ten na víně se ve Francii s oblibou konzumuje dodnes!
SKOTSKO a nevinný jednorožec
Jednorožci neexistují! Jenže když si je lidé ve Skotsku vyberou za svůj národní symbol, věří, že jsou skuteční. A dokonce jsou prý tak silní, že dokážou přeprat i mnohem větší slony!
Kresby koní s jedním krouceným rohem se objevují už u Babylóňanů a za symbol síly a zároveň nevinnosti je považují i keltské legendy. Odedávna se také věří, že jejich roh dokáže vyčistit otrávenou vodu.
Jednorožci jsou divocí, nezávislí a je velmi těžké je chytit a ovládnout. Přesně takoví se cítí být Skotové, a už ve 12. století se tak jednorožec objevuje na jejich národním znaku!
Od roku 2015 se slaví i národní den jednorožců – 9. duben.
MALTA a ztracený faraonský chrt
Jméno neklame – za původem faraónských chrtů musíme do starého Egypta. Tady jsou štíhlí psi věrnými ochránci bohatých pánů, loví pro ně divokou zvěř a po smrti jsou často mumifikováni a ukládáni do honosných hrobek. Pak ale chrti zmizí!
Ať už je pravda, že je královna Kleopatra (69-30 př.n.l.) nechala vyhubit a nahradit kočkami, anebo to bylo jinak, plemeno je dlouhá staletí považováno za vyhynulé.
Dokud se v 60. letech 20. století kdosi nevšimne na Maltě zvláštního psa, který jakoby vypadl ze starých egyptských kreseb!
Faraonští chrti se na Maltě ocitnou nejspíš díky fénickým kupcům, a než se stanou jejím symbolem, slouží tu jako pomocníci při lovu králíků.
KANADA a bobr na klobouky
Když přijdou na území Kanady francouzští kolonisté, narazí tu bobry, velké hlodavce s hustou a lesklou srstí.
„Ta by se skvěle hodila na výrobu plstěných klobouků, které jsou teď v Evropě tak v módě,“ uvědomí si zdatní obchodníci a trh s bobří kůží se na několik století stane centrem koloniální ekonomiky!
Aby měli kolonisté stále dostatek bobrů, nutí je to postupovat dál do nitra kontinentu a osidlovat větší a větší území.
Když se v polovině 19. století bobři ocitnou na pokraji vyhynutí, klobouky z plstěné kůže už se naštěstí nenosí. Bobr symbolem Kanady (oficiálně vyhlášeným v roce 1975) ale zůstává.
A kde se vzal ČESKÝ lev?
Dle pověsti rytíř Bruncvík na svých cestách pomůže lvovi v boji s drakem. Stanou se z nich nerozluční přátelé a Bruncvík si lva vezme domů. Usadí se na státní znaku!
Historici praví, že erb se lvem na červeném poli patrně dostane kníže Vladislav II. (asi 1110-1174) od císaře Fridricha Barbarossy (asi 1122-1190) ke královské koruně. Lev má zatím ocas jen jeden…
Proč přibude lvovi ještě druhý ocas? Podle jednoho z výkladů ocasy znázorňují dvě země (Čechy a Moravu), kterým Přemyslovci vládnou. Možná prý také druhý ocas do znaku získá Přemysl Otakar I. (okolo 1160 – 1230) za pomoc císaři proti Sasům.
Z pohledu heraldiky dva ocasy správně patří samci. Lvice by měla jeden.
