Čeští vědci to v minulosti neměli jednoduché. Potýkali se dluhy a nepřízní osudu, naletěli mazaným obchodním, a dokonce o svoje prvenství málem přišli.
Prokop Diviš (1698–1765) se věnuje elektřině. Roku 1750 chce sestrojit zařízení, které bude z bouřkových mraků stahovat blesky. V Příměticích u Znojma o čtyři roky později vztyčí první bleskosvod.
Tvoří ho 400 uzemněných kovových hrotů na 42 metrů vysoké kovové tyči. Čechoněmec Alois Senefelder (1771–1834) hledá levný způsob, jak rozmnožovat texty divadelních her.
V roce 1796 dá do prádelny vyprat prádlo, a protože nemá zrovna po ruce papír, poznamená si počet kusů na kámen. Když si chce později záznam přepsat, napadne ho kámen oleptat… A litografie je na světě!
Josef Božek (1782–1835) předvádí 1. června 1817 ve Stromovce Pražanům svoji parní loď. Jenže vynálezce provází smůla. Krátce po začátku produkce začne pršet a lidé utíkají.
Nějaký zloděj si v tom zmatku přivlastní pokladnu s penězi a Božek se dostává do dluhů. Parní stroj pak ze zoufalství rozbije kladivem.
Naletí nepoctivcům
Bratranci Václav (1790–1849) a František (1799–1849) Veverkové představí v roce 1832 na pražské hospodářské výstavě ruchadlo, nový typ pluhu.
Jenže zařízení okopíruje jistý Hans Kainz a začne ho vyrábět pod svým jménem. Přiznání prvenství se bratranci za svého života už nedočkají.
Když vynálezce lodního šroubu Josef Ressel (*1793) umírá roku 1857 na malárii, zanechá své ženě dluhy. Peníze investoval do výzkumů a naletěl obchodníkovi Ottaviu Fontanovi, který prodával jeho nápady. Vdova Terezie ale boj o práva na šroub a svůj důchod nevzdá a získá obojí.
Neúspěšný student a muž, který přišel o prvenství
Johann Gregor Mendel (1822–1884) sice v roce 1850 propadne u zkoušky z přírodopisu, ale to mu nezabrání, aby se v tomto oboru později stal světoznámou a uznávanou kapacitou.
Proslaví se díky svým pokusům s křížením hrachu, díky nimž popíše zákony dědičnosti. Gymnaziální učitel kreslení Jakub Husník (1837–1916) vynalezne novou techniku rozmnožování – světlotisk.
O prvenství na vynálezu se ale málem nechá připravit mnichovským fotografem Josefem Albertem. Pravda o tom, kdo byl první, vyjde najevo až v roce 1870.
