Jízda na koni patří k dobám minulým asi tak, jako slánka k pepřence. Otázkou však zůstává, kdy přesně si člověk tohoto lichokopytníka ochočil? Podle nejnovějších poznatků archeologů možná dříve, než se původně myslelo…
Až dosud jakákoli zkoumání vedla k přesvědčení, že byli koně domestikováni pro mléko zhruba kolem roku 3500 před naším letopočtem. Coby lokalita byly určeny východoevropské stepi, tedy území, která dnes nalezneme v Kazachstánu a Rusku.
Dalším důvodem k „ochočení“ pak byla koňská síla, jíž člověk využil k tažení hojně naložených povozů, a to zhruba v období do roku 2000 před naším letopočtem. Experti proto předpokládali, že k samotné jízdě došlo někdy mezi těmito dvěma záchytnými body.
Po stopách koní…
Podrobné zkoumání kosterních pozůstatků lidí náležících k tzv. starověké evropské jámové kultuře odborníky v rámci projektu YMPACT, ale přináší jiné závěry.
Měli to být příslušníci právě této kultury datované na počátek doby bronzové, kdo v dobách před 4500–5000 lety začali koně využívat jako první.
„Objev ukazuje, že jsme možná poněkud zaslepeni civilizačními úspěchy starověkého Blízkého východu a přehlížíme kulturní přínos jiných regionů,“ uvedl hlavní vedoucí výzkumu, bioantropolog působící na univerzitě v Helsinkách, Martin Trautmann.
Klíčová naleziště
Konkrétně se stopy po opotřebení kostí na pravěkých pohřebištích podařilo nalézt na území dnešního Bulharska, dále Rumunska a Maďarska.
Z vědeckého pohledu se jedná o „jezdecký syndrom“, jelikož poukazuje na drobné stopy, které v celkovém kontextu ukazují na pravidelnou jízdu na koni.
Podle spoluautora studie, Davida Anthonyho měla tato aktivita zásadní vliv na člověka už ve svých počátcích. Teprve nyní však tyto skutečnosti začínáme objevovat.
