Bolí mě levé koleno, určitě bude pršet! Od rána mám migrénu, blíží se bouřka! Cítím hroznou únavu, přijde změna počasí… Podobné průpovídky dobře známe. Připadaly vám vždy spíš jako nesmysl? Rozhodně nejsou!
Jaké bude počasí? Ke zjištění odpovědi potřebujeme televizi, internet, anebo nejlépe diplom z meteorologie.
Ovšem ne všichni – některým skutečně napoví jejich tělo!
Jak to všechno zjistí? Reaguje nejčastěji na změny atmosférického tlaku! Ten má zjednodušeně na svědomí sílu, kterou zemská atmosféra „tlačí“ na určitou část zemského povrchu, a řídí se podle něj každá předpověď počasí.
Pokud hodnota tlaku stoupá, bude hezky a slunečno, pokud klesá, věstí to nástup oblačnosti a srážek.
Meteorologové samozřejmě používají přesné měřící přístroje, různé části našeho těla ale výkyvy zaznamenají také. Když atmosférický tlak klesne, měkké tělesné tkáně nabobtnají. Proto vám třeba při cestě letadlem snadno otečou nohy.
Podobně nezůstane v klidu ani tekutina, která se nachází jako mazivo v kloubech a slouží jim k hladkému pohybu. Při náhlém poklesu tlaku je kloub nezvykle zatížen, a zareaguje tak bolestí!
Špatné vytušíme, dobré ne!
Schopnost těla předpovídat třeba déšť pochopitelně vrtá hlavou vědcům. A dlouhodobým pozorováním se ukáže, že vnitřními meteorology jsou pouze někteří z nás!
Žádná nadpřirozená schopnost či mimořádné nadání v tom není – většinou jde o lidi, kteří mají nějaký zdravotní problém.
Velký experiment z roku 2007 například jasně dokazuje, že na pokles atmosférického tlaku jsou nejcitlivější lidé trpící artrózou kolenního kloubu. Jiní zas mají nějaký zánět, anebo se jim pravidelně ozývá staré zranění.
A ukáže se i jiná skutečnost. Přestože někteří „vyvolení“ tedy dokážou díky poklesu tlaku předpovědět ošklivo a srážky, obráceně to jaksi nefunguje. Na zvýšení tlaku tak citliví nejsme, a příchod hezkého počasí tedy pro nás zůstává překvapením!
Horko škodí, zima taky
To je ale najednou horko! Pokud teploty šplhají skutečně vysoko, pak už to naše tělo pozná zaručeně. Pořádně se totiž nadře především srdce!
Aby vnitřní teplota nestoupala až příliš a buňky nepřestaly plnit svou funkci, musí se tělo přebytečného tepla zbavit. A jednou z možností je nahnat co nejvíce krve směrem ke kůži!
Krev pak zafunguje jako dokonalá chladící tekutina a teplo se dostane pryč, ovšem aby to všechno klaplo, bije naše srdce v horku o poznání rychleji.
A když naopak udeří mráz? Cévy se v tom případě stahují, ke kůži se dostane méně krve, a proto je nám zima. A pozor, zúžené cévy se také snáze zablokují krevní sraženinou, a protože zároveň stoupá krevní tlak, dochází tak v zimě v největšímu množství infarktů!
Vlhkost neobelstíme
O teploty tentokrát nejde, ale především je velmi vlhko? Nelekejte se, pokud začnete ztěžka dýchat, protože ve vzduchu se lepí mnohem více znečistění, alergenů či jiných nežádoucích látek.
Ve velké vlhkosti se také hůře odpařuje pot, takže komu je ještě navíc horko, hrozí mu přehřátí, v extrémním případě končící i selháním srdce!
Už aby tedy bylo raději sucho? Tehdy nezajásá zase naše kůže. Když je tělesná vlhkost výrazně vyšší než ta v okolním prostředí, pokožka začne osychat, různě se olupuje a praská.
Vyschlé nosní dutiny jsou pak náchylnější k infekci, hrozí tedy častěji dýchací problémy či bronchitida, naplno se může ohlásit astma.
