Roku 1295 rozkáže český král Václav II. (1271–1305) založit město zvané Nová Plzeň. Vytvoření půdorysu sítě 15 pravoúhlých ulic a jednoho náměstí se ujme lokátor Jindřich. V době svého založení je náměstí s rozměry 139 x 193 metry jedním z největších v Evropě.

U jeho jižní strany se tyčí šibenice, kde přijde v roce 1507 o život i žhář Bavůrek ze Švamberka. Říká se mu odedávna Rynek nebo německy Ringsplatz či Hlavní náměstí. V roce 1945 se z něj ale stává náměstí Republiky.

Ovšem po roce 1948 se na krátkou dobu mění pouze na Náměstí. K dalším úpravám jmen dochází ještě v letech 1949, 1951 a 1991, od kdy už znovu nosí svůj název z doby po skončení druhé světové války.

S úklidem to nepřehánějí

Plzeňané vztyčí v roce 1681 v centru města morový sloup, aby se jim vyhnula epidemie nemoci. Stavba symbolizuje začátek nejenom barokní proměny Plzně. Vše se modernizuje, v roce 1804 se na nárožích objevují olejové lampy.

Ty brzy vystřídají lampy petrolejové a nakonec roku 1858 plynové osvětlení. O dva roky později střed náměstí ozdobí čtyřramenný plynový kandelábr. Ve středověku to plzeňští s úklidem moc nepřehánějí.

V roce 1467 se například kazatel Hilarius Litoměřický (asi 1420–1468) hodně zlobí, že přímo na náměstí trůní velké hnojiště plné odpadků a vypadá to tam úplně stejně jako na vsi.

Také jít večer městem je nebezpečné, protože zde není žádné osvětlení. Kdo nemá vlastní louč nebo lampu, se daleko nedostane.

Hit zvaný žárovky

Chodníky se ve městě vyskytují už v 19. století. V roce 1859 dostává náměstí novou dlažbu a o 70 let později je dokonce vyasfaltováno.

Na veřejných místech se nejprve svítí plynem (roku 1864 je naistalováno už 33 lamp), který vystřídají roku 1905 elektrické obloukové lampy a nakonec ve 30. letech i moderní hit v podobě žárovek.