Dne 16. července uplynulo 11 let od úmrtí profesora Antonína Holého (1936-2012), jednoho nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století, který se zapsal do světové historie jako málokdo.

Jen díky jeho usilovné práci má dnes lidstvo antivirotika využívaná při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.

Profesor Holý se za svůj život stal autorem či spoluautorem celkem 60 patentů, díky licencím získává jeho domovský Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) přes 2 miliardy Kč ročně.

Svatá trojice

Na svém působišti ÚOCHB se Holý zabýval syntézou složek nukleových kyselin a jejich analogů coby léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním, včetně hepatitidy a AIDS. Jím objevené molekuly ohromily jeho kolegy na západě, hlavně pak belgického virologa Erika De Clercqa (*1941).

Belgičan zjistil, že některé z těchto sloučenin mají silný antivirální účinek a jsou slibným materiálem pro vývoj léčiv. Holý syntetizoval, de Clercq testoval a americký chemik John C. Martin (1951–2021) výsledky už jako léčiva dostal na trh.

Vědeckému triu začalo být přezdíváno „Holy trinity“, „Holého trojice“, využívající podobnosti s anglickým výrazem pro svatou trojici (holy trinity).

Nová naděje

Revolucí se ukázal být rok 2001 a lék Viread. Dnes jde o jeden z nejužívanějších léků proti onemocnění AIDS. Účinná látka (tenofovir) sice virus HIV nelikviduje, zastavuje ale jeho množení. Dává tak pacientům naději vést vcelku normální život.

Díky kombinaci Vireadu s dalšími preparáty vznikl lék Truvada nebo Atripla. Zatímco předtím pacienti museli užívat celou hrst pilulek denně, díky Truvadě jim místo 13 tablet stačila jediná.

Miliony pacientů

Léky vycházejících z Holého sloučenin se dnes léčí přes 60 procent z téměř 45 milionů HIV pozitivních pacientů na celém světě.

Kromě toho je Holého odkazem i lék Hepsera proti žloutence typu B, virová hepatitida tohoto typu je totiž větší metlou lidstva než například AIDS. Na světě jí trpí kolem 300 milionu lidí, v některých státech až pětina populace.