Žijeme ve velice hektické době, kdy se neustále za něčím ženeme. A to hlavně v práci. Jaká je tedy nejvhodnější délka pracovní doby? Vědci přišli se zajímavým výsledkem!
Čas strávený v práci se v průběhu historie neustále měnil. Ještě na počátku 18. století dělníci pracovali až 16 hodin denně, později se doba zkracovala.
Už v první polovině 19. století to bylo 12 až 14 hodin a před první světovou válku se pracovalo ve většině států 10 až 12 hodin.
Klasická osmihodinová délka pracovní doby vznikla v Československu v roce 1918 a ani nástup moderních technologií na ní nic nezměnil.
Kratší doba díky technologiím
Odpůrci osmihodinové pracovní doby tvrdí, že se jedná o přežitek, jelikož dnes mají lidé úplně jiné potřeby než lidé v 18. nebo 19. století.
S dnešními moderními technologiemi se totiž zvyšuje produktivita práce a není tak potřeba držet zaměstnance v práci tak dlouho.
Už v roce 1930 přišel britský ekonom John Maynard Keynes s tvrzením, že za 100 let bude mít pracovní týden díky technologiím jen 15 hodin.
Nová studie
Vědci z Cambridgeské univerzity se pokoušeli zjistit, kolik bychom toho měli za den odpracovat, abychom byli psychické zdraví. Mnoho psychologů se totiž shodlo na tom, že člověk není schopen se koncentrovat plných osm hodin v kuse.
Podle švédského psychologa Anderse Ericssona se člověk může plně soustředit maximálně dvě hodiny. I proto podle něj lidé větší množství času v zaměstnání nepracují.
Co zaměstnanci dělají?
Nezávisle na švédském psychologovi totiž proběhl v roce 2006 ve Spojených státech výzkum společnosti Workfront, který ukázal, že zaměstnanci tráví prací v průměru jen 39 % pracovní doby.
Více než tři hodiny procházejí sociální sítě, čtou zprávy, hledají si nové zaměstnání, telefonují nebo si dopřávají cigaretu.
Správné načasování
Povinnost být v práci 8 hodin denně bez ohledu na objem vykonané práce může ale častokrát končit syndromem vyhoření.
Podle Alexe Panga, autora knihy „Why You Get More Done When You Work Less“ (Odpočinek, tajná zbraň vítězů), by měli lidé pracovat ideálně čtyři hodiny denně.
Všichni se ale shodují na tom, že není důležité to, kolik času lidé v práci tráví, ale to, jak si tento čas rozloží.
Více práce, více nemocí
Proto mají nezanedbatelný význam pravidelné přestávky, které výrazně zvyšují produktivitu. Podle dalších studií by mělo po 52 minutách práce následovat 17 minut odpočinku, přičemž nezbytností je se úplně odpoutat od svých pracovních povinností.
Pokud lidé dlouhodobě překračují stanovenou dobu, může se vyskytnout vyšší riziko cukrovky, infarktu, ale také poruchy spánku nebo deprese.
Zlepšení pracovních podmínek
Některé společnosti se proto snaží najít nové způsoby, jak zefektivnit zaměstnancům pracovní dobu. Stále častěji tak mají zaměstnanci možnost pracovat z domova, je jim dopřáno více dnů dovolené nebo jim zaměstnavatelé snižují denní objem práce.
Pracovat osm denně je totiž v naprostém rozporu s tím, jak funguje naše tělo. Vědci zjistili, že jsme produktivnější v určitých částech dne, intelektuálně i fyzicky.
Dva vrcholy
Během dne jsme nejschopnější ve dvou fázích. První se odehrává v polovině dopoledne až do jedné odpolední, poté následuje období, kdy se naše mozková aktivita utlumuje.
Její maximální činnost pak nastává kolem 17. až 18. hodiny, zatímco vrchol kreativity kolem 21. hodiny. To se může lišit člověk od člověka, jejich spánkovém rytmu či kvalitě stravování.
Švédský experiment
Proto ve Švédsku vznikl experiment se šestihodinovou pracovní dobou. Tento pokus proběhl v domově pro seniory. Celkem 68 sestrám na 18 měsíců zkrátili pracovní dobu z 8 hodin na 6, a to se stejným platem. Pracovnice vykazovaly vyšší produktivitu, byly šťastnější a méně nemocné.
Zároveň se zlepšila i jejich péče o pacienty. Experiment měl ale i stinnou stránku, protože domov musel najmout další pracovnice, aby dokázal pokrýt provoz, což vedlo ke zvýšeným nákladům v hodnotě 12 milionů švédských korun.