Skeny mumií z období před rokem 2000 př. n. l. dokazují, že i ve starověku trpěli lidé kornatěním tepen. Na arteriosklerózu tedy nemají vliv jenom moderní neřesti, jako je kouření, přejídání nebo fyzická nečinnost.

Onemocnění srdce podle všeho nejsou civilizačními chorobami spojenými s moderním životním stylem, za které bývají dnes obvykle považována. Výzkumy z minulých let ukázaly, že chorobami srdce trpěli už lidé ve starověku.

Egyptsko-americký vědecký tým v roce 2009 provedl na 3500 let starých mumiích z Národního muzea pro památky v Káhiře vyšetření pomocí počítačové tomografie a zjistil, že cévy starých Egypťanů byly také ve velmi špatném stavu.

„Byli jsme překvapeni tím, jak podobný je vzhled ucpávání cév usazeninami vápníku u mumií a našich současných pacientů,“ říká kardiolog Dr. Michael Miyamoto z univerzity v kalifornském San Diegu.

Nestarší mumií s příznaky kornatění tepen je Rai, vychovatelka královny Ahmose Nefertari. Rai přitom zemřela kolem roku 1530 př. n. l.

Když hrozí smrt

Faraon Merenptah, který vládne Egyptu v letech 1213–1203 př. n. l., si stěžuje svému lékaři na opakované bolesti na prsou. Doktor ale jenom bezradně krčí rameny. Na tyto potíže je jinak vyspělá egyptská medicína krátká.

Potvrzuje to i medicínský text, pocházející z let 1525–1504 př. n. l. a nazvaný podle svého objevitele jako Ebersův papyrus:

„Nemocný, který strádá u vstupu do hrudi, má bolesti v paži, na prsou a na jedné straně žaludku, má jen nepatrnou naději, že se z toho vyléčí.

Hrozí mu smrt.“ Výzkumy Merenptahovy mumie na počátku 21. století přinesou důkaz, že faraon trpěl kornatěním srdečních cév. A nebyl sám… Zemřel zhruba ve věku 60 let.

Devítinásobné svědectví

Ucpávání věnčitých tepen bylo u starých Egypťanů zřejmě stejně běžné jako u dnešní populace. Potvrzuje to výzkum z roku 2009, kdy se egyptsko-americký lékařský tým zaměřil na mumie z Národního muzea v Káhiře.

Pomocí počítačové tomografie prozkoumal celkem 20 mumií starých 3500 let. Výsledek? U 16 z nich má k dispozici alespoň část srdce cév. Překvapivě u devíti, tedy více než poloviny z nich, zjistil závažné poškození tepen kornatěním.

„Byli jsme překvapeni tím, jak podobný je vzhled ucpávání cév usazeninami vápníku u mumií a našich současných pacientů,“ dodává k závěrům výzkumu kardiolog Michael Miyamoto z floridské univerzity.

Třetina nemocných

„Přítomnost arteriosklerózy u dávných lidí naznačuje, že nemoc je neodmyslitelnou součástí lidského stárnutí a není spojená s žádnou konkrétní dietou nebo životním stylem,“ tvrdí studie uveřejněná v roce 2013 v odborném časopise Lancet.

Pomocí počítačové tomografie vědci zkoumali 137 mumií ze čtyř geografických oblastí v současném Egyptě, Peru, jihozápadní Americe a na Aljašce. Ucpané tepny přitom měla více než třetina ze zkoumaných mumií.