Čeští králové do svých služeb povolávali rádce. Ti se stávali jejich pravou rukou. Měli takovou důvěru, že jim vládcové svěřovali i svoje děti. Kteří z nich se dočkali takové cti?
První český král Vratislav II. (asi 1035–1092) věnuje svoji důvěru zkušenému spolubojovníkovi Wiprechtovi Grojčskému (asi 1050–1124).
V letech 1081–1083, když oba doprovázejí římského krále na italském tažení, mu dokonce svěřuje do péče svého syna Bořivoje (asi 1064–1124). Wiprecht si také v roce 1084 bere za manželku Vratislavovu dceru Juditu (†1108).
Uklízí královskou kancelář
Kancléřem Václava II. se v letech 1292–1296 stává Petr z Aspeltu (asi 1250–1320), jeden z nejlepších evropských diplomatů přelomu 13. a 14. století.
Provádí reorganizaci kanceláře, která se do té doby dělila na českou, moravskou a polskou (Václav II. byl zároveň polským králem) část. Vytváří jediné centrum, které vydává listiny pro všechny tři země najednou.
Za korunu dostane hrad
Pravděpodobně roku 1347 se s Karlem IV. seznamuje Dětřich z Portic (1300–1367), tehdy pomocný biskup v Olomouci. Léta 1352–1362 už stráví v Karlových službách.
Nejdříve se u papežského dvora v Avignonu věnuje vyjednání císařské koruny pro svého pána, později má na starosti finanční správu českých a německých zemí. Císař ho bohatě odměňuje. Dává mu například k doživotnímu užívání hrad Orlík.
