Římský historik Ammianus Marcellus (330–395 n. l.) vypráví své autentické zážitky, kdy jenom o vlásek unikl smrti: „Moře se stáhlo… Jeho vody ustoupily v takovém rozsahu, že obnažily hlubokomořské dno a bylo možno vidět mnoho druhů mořských tvorů.“

Dne 21. července 365 si mořský živel v egyptské Alexandrii vybere svoji krutou daň. „Obrovské masy vod se vrátily, když to bylo nejméně očekáváno, zaplavily zem a zabily tisíce lidí.

Některé velké lodě byly silou vířících vln vyhozeny na střechy a další odmrštěny na dvě míle (přes tři kilometry) daleko do vnitrozemí,“ pokračuje v děsivých scénách Marcellus.

Města duchů

Ve víru vod skončí i výstavný palác egyptské královny Kleopatry (69–30 př. n. l.). Oběti se počítají na statisíce, od Řecka, Sicílie až po Alexandrii nebo Dubrovník na břehu Jaderského moře. Přívaly vod spláchnou celou nilskou deltu.

Záhada mých skvrn na rukou Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta

skutecnepribehy.cz

Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce

epochanacestach.cz

Tytam jsou časy, kdy zde bylo úrodné srdce země. Nehostinnou krajinu lidé rychle opouštějí a stává se útočištěm jenom pro poutníky. Bez zemědělských zásob nemohou přežít ani nedaleká lidská sídla. Kdysi kvetoucí centra se proto rázem mění v města duchů.

Z alexandrijského přístavu, který díky své strategické poloze mohl zastínit i samotný Řím, zbývají jenom trosky na mořském dně.

Jednou za 800 let

Podle současných odborníků tragédii způsobilo zemětřesení v hloubce asi 45 kilometrů pod západní částí řeckého ostrova Kréta. Odhady říkají, že podobná událost se v těchto místech odehraje jednou za cca 800 let.

Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život

Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem

Zajímavé články najdete také na nejsemsama.cz

nejsemsama.cz

Protože poslední tsunami se tudy převalila 8. srpna 1303, můžeme zřejmě brzy očekávat další. Studie britského vědeckého časopisu Nature Geoscience dokonce tvrdí:

„Vzhledem ke skutečnosti, že k takové události došlo v průběhu posledních 1650 let pouze jednou, měli bychom dnes věnovat zvýšenou pozornost riziku možného vzniku další tsunami ve východním Středomoří.“ Potvrdil to v loňském roce i Bernardo Aliaga, hlavní odborník na tsunami z UNESCO. Ohrožena by mohla být nejenom Alexandrie, ale i francouzská města Marseille a Cannes, turecký Istanbul nebo španělská Chipiona. Očekávat ji lze v příštích 30 letech.