První historicky doloženou ekonomickou krizi zažila už starověká Římská říše ve 3. století n. l. V době panování císaře Septimia Severa (193–211) obrovsky rostou válečné náklady.
Denár (tehdejší římská měna) kvůli nim ztrácí svoji hodnotu. Cena měřice obilí na mouku (8,73 litrů), která ještě nedávno stála 7 denárů, se vyšplhá na rekordních 120 000 denárů. Peníze nikdo nechce, všichni raději dávají přednost výměnnému obchodu a za zboží z ciziny musí Římané platit ve zlatě.
Měšec plný peněz
Latinské slovo bursa znamená měšec. Do domu rodiny Van der Burse v belgickém městě Bruggách se na počátku 14. století sjíždějí obchodníci nejenom přespat, ale také uzavřít obchody. Místům se později začíná říkat burzy a tenhle název se později, po úpadku Brugg přenese i na úřad, která od roku 1531 sídlí v Antverpách.
Jmenuje se „Buers“ a jde o první obchod se směnkami, cennými papíry a mincemi ze zlata a stříbra.
Primát drží Holanďané
První akcie v historii vydává v roce 1602 Východoindická společnost v holandském Amsterodamu, který se na počátku 17. století stává důležitým finančním centrem Evropy. Přelomem ve finančnictví je rok 1631, kdy zde už funguje burza cenných papírů s přesnými pravidly obchodování a určenými otevíracími hodiny.
V dalších velkých světových městech zakládají burzy až v 18. století – v Berlíně (1739), Londýně (1745) a New Yorku (1792).