Potemnělou ulicí se rozléhá zlověstný křik, celou atmosféru dokresluje záře loučí. Ty třímají v rukou obdivovatelé Adolfa Hitlera. Jejich cíl je jasný – místní synagoga! Po cestě rozbíjí výlohy několika židovských obchodů, křišťálová noc právě začíná!
Během řádění údajně vyhasne na sto lidských životů, dalších 30 tisíc Židů odvlečou nacisté do koncentračních táborů. Celou katastrofu podtrhuje několik vypálených synagog a na osm tisíc zdemolovaných podniků.
Začátek zkázy má na svědomí sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grynszpan (1921-1945).
Setkání se zubatou
Další postavou tragických událostí se stává Ernst vom Rath (1909-1938). Rodák z Frankfurtu od malička sní o diplomacii.
Rok před nástupem Adolfa Hitlera (1889-1945) k moci se nechá zvábit voláním NSDAP. Působí v rumunské Bukurešti či daleké Kalkatě, když se osvědčí, stěhuje se do Paříže. Zastává funkci sekretáře, jeho nadřízení mu ale věští velkou budoucnost.
Je mu teprve devětadvacet a angažuje se ve straně. Zlom ale přichází, když se osud vom Ratha protne právě s Grynszpanem.
„Chtěl bych mluvit se nějakým úředníkem,“ říká rozhozený chlapec, jenž před pár dny zjistil, že nacisté deportovali jeho rodiče a sestru do Polska. Vrátný ho odkáže právě na vom Ratha.
Na kalendáři bychom nalistovali 7. listopad 1938. Když Grynszpan narazí na nacistického úředníka, na nic nečeká a tasí revolver. První kulka končí v rameni, další čtyři zasáhnou slezinu, žaludek a slinivku.
Překvapeného vom Ratha převáží ve vážném stavu do nemocnice. Když se o celé situaci dozví Hitler, nechá do Paříže poslat osobního lékaře Karla Brandta (1904-1948).
Madame Velvyslanec
Veškerá snaha ale přichází vniveč, protože vom Rath po dvoudenním boji umírá. Před atentátem neznámý úředník, nyní ústřední postava nacistické diplomacie. Jeho skon má obrovské následky, protože nacisté v rámci zvrácené odvety spunktují křišťálovou noc.
Mezitím Grynszpan končí v poutech. Svým neuváženým činem nahrává Hitlerovi. Führer dokonce dorazí na vom Rathův pohřeb. „Židé vypálili první ránu a my výzvu přijímáme,“ hřímá pro změnu ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop (1893-1946).
Soudní proces hodlá využít také Joseph Goebbels (1897-1945), který vraždu srovnává se sarajevským atentátem. Jenže během výslechů svědků vyplouvá na povrch, že vom Rath často navazoval intimní vztahy s mladými chlapci. Údajně se měl sblížit i s Grynszpanem.
Spisovatel André Gide (1869-1951) do protokolu uvádí několik přezdívek, které nacistický diplomat má. Začátkem června 1941 je dokonce odsouzen vom Rathův bratr, důvodem jsou homosexuální vztahy, a tak Hitler zametá vše pod kobereček.
Na Grynszpana ale nezapomenou. Stráví dva roky ve vězení, se štěstím uteče, ale znovu skončí v nacistických spárech, tentokrát ho umístí do koncentračního tábora Sachsenhausen. Za ostnatým plotem i zřejmě umírá. Rodiče, kteří válku přežijí, nechají synovo úmrtí datovat na 8. květen 1945.
