Než si začneme čistit zuby, na kartáček vytlačíme z tuby pastu. Ale jak to dělali lidé před tisíci či stovkami let? Také použili „pastu“!

Představte si, že si nutně potřebujete vyčistit zuby! Jenže jste se zrovna octli ve starověkém Egyptě a svůj kartáček s pastou s sebou nemáte. Žádný strach, čistotní Egypťané vám nabídnou svoje pomůcky.

Pokud byste byli zrovna v paláci královny Kleopatry, dostanete směs soli, pepře, máty a lístků kosatců. Receptury běžných lidí obsahují podle archeologů ledacos. Pryskyřici, skořápky, drcené lastury, mletá volská kopyta či kosti.

A kartáček? Ten není třeba, prášek nanesete na zuby prstem a špínu obrousíte! V podobném duchu se o chrup starají i Řekové a Římané. Ti kromě brusných materiálů rádi přimíchají něco na svěží dech – lístky růže, dřevěné uhlí či kůru stromů. A v některých zubních směsích se našly i drobky spáleného chleba.

Ze sklenice do tuby

A kam si jít takové zubní čistidlo koupit? Až do konce 18. století si ho nejspíš budete muset vyrobit doma!

Když začne průmyslová výroba, složení zubních prášků už je rafinovanější. Pro bělost zubů obsahují třeba křídu. V roce 1824 zas přidává americký lékař Peaoby usušené mýdlo. Směs začne pěnit a z prášku se konečně stává pasta.

První komerční zubní pastu představuje v roce 1874 firma Colgate.

Dnes byste ji ale v regálu asi nepostřehli – prodává se skleněné dózičce, ostatně jako skoro všechny pasty až do roku 1892. Dokud syn amerického zubaře Washingtona Sheffielda (1827-1892) neodjede studovat do Paříže.

Tam ho totiž uchvátí pouliční malíři, kteří si na paletu vymačkávají barvy z tuby!

Pruhovaná a plná chutí

Nestačí jen zuby vyčistit, bylo by dobré je i posílit před zubním kazem. Za látku, která to jistě dokáže, je v roce 1914 označen fluor! Hotový zabiják bakterií se začne přidávat ve formě fluoridu sodného a ve většině past má místo dodnes.

Mýdlo pak v roce 1945 nahrazuje pěnivý laurethsulfát sodný a pasty už začínají připomínat ty dnešní.

Někteří však na ústní hygienu stále moc nedbají. „Jak pro ně udělat zubní pastu atraktivnější?“ přemýšlí newyorský vynálezce a malíř Leonard Marraffino a v roce 1955 si patentuje speciální stroj. Po vložení barevné směsi z něj vylézá první pasta s proužky!

Postupně dostává pasta i různé příchutě. A i když si od počátku nejvíc rozumí s mátou, najdete dnes i čokoládovou, kávovou, slaninovou, okurkovou nebo třeba s chilli.

Bude čistit sama?

A co když se náhle probudíte třeba v roce 2050? Jdete do koupelny… , ale žádná zubní pasta tam není? Možná si jednou skutečně budeme čistit zuby jen s tabletami, které se líbí ekologům a odpůrcům obalů.

Vývoj ale půjde i jinou cestu – od past už očekáváme téměř zázračné účinky! Naplní představy vynález čínských vědců představený v loňskem roce? Možná dokonce odpadne klasické čistění!

Speciální hydrogel jen naneseme na zuby a zapneme přístroj se zeleným světlem. Obsažené složky hned zničí téměř 100 % bakterií způsobující zubní kaz! A díky speciální formě kyslíku nám zároveň vyrobí zuby jako perličky! Zatím se však třpytí jen myším v laboratoři…