Domů     5+1 zajímavost o životodárné tekutině: Odhalte tajemství krve!
5+1 zajímavost o životodárné tekutině: Odhalte tajemství krve!
16.2.2023

Krev je velmi důležitou součástí lidského organismu. Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů této vzácné tekutiny. Krev tedy tvoří přibližně 8 % hmotnosti těla.

reklama

Jakou krevní skupinu máte, proč je zajímavé znát Rh-faktor a k čemu se využívá plazma? Zjistěte více o životodárné kapalině, která vám proudí žilami a tepnami…

Z čeho se krev skládá?

Nejobjemnější složkou lidské krve je plazma – jedná se o žlutou tekutinu, která tvoří 55–60 % krve. Sama o sobě obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky:

v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček.

reklama

Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění.

První úspěšná transfúze krve byla provedena před více než 200 lety

Že je ztráta krve velice nebezpečná, to samozřejmě lidé věděli i v minulosti. Jakmile člověk přijde o více než 40 % krve, jde již o život ohrožující stav. Zpočátku se lidé pokoušeli doplňovat ji krví zvířecí.

První úspěšná transfúze lidské krve se uskutečnila na začátku 19. století pod vedením lékaře Jamese Blundella. Krev nepřenášel přímým převodem, jak to bylo prováděno dříve, ale prostřednictvím injekční stříkačky.

I dnes se krev nejprve dárci odebírá a je uchovávána ve speciálním plastovém vaku. Plnou krev mohou ženy darovat maximálně 4krát ročně a muži 5krát ročně. Často se krev pak zpracovává na jednotlivé složky.

I samotná plazma pomáhá zachraňovat životy…

Darovat lze nejen plnou krev, ale také jen samotnou krevní plazmu. Procesu, při němž prochází krev separačním přístrojem, který plazmu odděluje a sbírá ji, se říká plazmaferéza. Zbývající části krve se vracejí zpět do oběhu.

Darovat plazmu je možné každé dva týdny ve speciálních odběrových centrech nebo na transfúzních odděleních. „Krevní plazma je zásadní surovinou pro výrobu životně důležitých léků.

Darováním krevní plazmy dárci pomáhají zlepšovat kvalitu života těch, kteří tyto léky potřebují.

Tyto léky bohužel nelze vyrobit jiným způsobem a na pomoci dárců krevní plazmy jsou tak závislé tisíce lidí,“ říká MUDr. Jana Zítková, odborný garant plazmaferetických center Amber Plasma a vedoucí lékařka transfúzního oddělení Klatovské nemocnice.

Výroba léků trvá 6–12 měsíců a například pro roční léčbu jednoho nemocného s hemofilií je potřeba 1200 odběrů a pro roční léčbu jednoho nemocného s deficitem alfa-I antitrypsinu je zapotřebí 900 odběrů.

Co jste nevěděli o krevních skupinách

Aby mohly být krevní transfúze bezpečné, byl zásadní objev krevních skupin. Důležitou postavou na cestě za odhalením tajemství krve se stal český psychiatr a neurolog Jan Janský. Zkoumal vztah mezi duševními poruchami a srážlivostí krve.

Ačkoliv v tomto bádání nebyl úspěšný a souvislost neprokázal, během svého výzkumu mimo jiné definoval čtyři základní krevní skupiny, které dnes označujeme jako A, B, AB a 0. Tímto objevem přispěl k rozvoji oboru hematologie.

Dnes už víme, že ve střední Evropě je nejčastější krev „áčko“ – má ji 40 až 44 procent populace. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je „nula“ – erytrocyty této skupiny jsou univerzální a lze je podat i lidem s jinými krevními skupinami.

Následuje skupina B a nejvzácnější je AB, kterou má okolo 8 % lidí. Tato skupina zase může přijímat erytrocyty jakékoliv jiné skupiny.

Rh-faktor získal název podle opic

U krve se určují nejen krevní skupiny, ale i takzvaný Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic – Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata.

Při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Na svých červených krvinkách jej má přibližně 85 % lidí – a jeho přítomnost se popisuje jako Rh+. Lidé, kteří jej naopak nemají, mají faktor Rh-. Celkem tedy existuje 8 typů krevní skupiny:

A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-. A podstatný je také Rh-faktor v těhotenství.

Pokud je matka Rh-negativní a dítě je po otci Rh-pozitivní, může u ženy dojít při porodu k tvorbě anti-D protilátek a způsobit vážné komplikace v dalším těhotenství (pokud by bylo dítě opět Rh-pozitivní).

Dříve kvůli tomu docházelo k potratům nebo úmrtím novorozenců, dnes už naštěstí lze vzniku protilátek zabránit podáním injekce imunoglobulinu ihned po porodu. I zde hrají nezastupitelnou roli dárci plazmy!

Kde zjistíte, jakou máte krevní skupinu?

Znát svou krevní skupinu, ale i Rh-faktor, je tedy potřebné. Věděli jste například, že automobiloví závodníci nosí svou krevní skupinu vyrytou na náramku? A pokud budete chtít uběhnout maraton, budete muset vyplnit do startovacího dotazníku i krevní skupinu.

Jak se ji ovšem dozvíte? Dá se zjistit ve zdravotnických laboratořích za poplatek, který se pohybuje ve výši cca 200 a více Kč. Zjistíte ji i jako dárce krve, ale pro své dárce tuto informaci zjišťují jako bonus i některá odběrová centra plazmy.

„Protože víme, že znát svou krevní skupinu i Rh-faktor je důležité, připravili jsme pro naše stálé dárce v únoru zajímavou akci.

Kdo k nám přijde od 6. do 27. února dvakrát darovat krevní plazmu, tomu sestřičky naberou vzorek krve a zašlou jej do laboratoře, kde proběhne zjištění krevní skupiny.

Při dalším odběru pak dárce dostane nejen oficiální certifikát s výsledkem, ale také přívěsek s daným typem krevní skupiny, aby měl každý tuto cennou informaci stále při sobě,“ vysvětluje MUDr. Richard Král, lékař a ředitel společnosti Amber Plasma.

reklama
Foto: Amber Plasma
Související články
Zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Zajímavosti
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Zajímavosti
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Zajímavosti
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
reklama
casopis
věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz