Domů     Pomsta je sladká! A radioaktivní…
Pomsta je sladká! A radioaktivní…
10.2.2023

Atomová bomba je nejničivější zbraní, která kdy byla reálně použita ve válečném konfliktu. Cesta k jejímu vývoji ale nebyla jednoduchá. Americká pomsta za Pearl Harbor byla strašlivá – v mžiku vymazala ze světa mnoho tisíc lidí. Ostatní nesli následky ještě desetiletí poté.

V roce 1938 se to stalo. Chemici, pracující v německé laboratoři v Berlíně, dokázali poprvé rozštěpit atom uranu. Ohromný průlom na poli vědy, ale nejen tam – velmi bedlivě tyto pokusy sledovali i vojáci.

Důvod je prostý, štěpením atomu se uvolňuje ohromná energie, kterou by bylo možné využít vojensky jako ničivou bombu schopnou srovnat se zemí celá města. Hrůzný rozměr objevu si jeho autoři zprvu možná ještě ani neuvědomovali.

Dopis od Einsteina

Někdo jiný si ale možný budoucí dopad postupu na poli štěpení atomu uvědomoval velice dobře – Albert Einstein (1879–1955). Židovský vědec také viděl, kam se německý režim ubírá a tušil nadcházející světovou válku.

Odhodlal se proto k důležitému kroku a napsal dopis americkému prezidentovi.

Franklin Roosevelt (1882–1945) ho do rukou dostane v srpnu 1939. Stálo zde jasně černé na bílém – nacisté v Německu se budou snažit vyrobit atomovou bombu, která by mohla znamenat rozhodující výhodu v jakémkoli budoucím válečném konfliktu.

Spolupodepsaný tu byl i Leó Szilárd (1898–1964), další jaderný fyzik, který vyvinul jeden z prvních konceptů jaderného reaktoru.

Albert Einstein tušil, že jaderné zbraně jednou ovládnou svět. FOTO: Sophie Delar / Creative Commons / volné dílo
Albert Einstein tušil, že jaderné zbraně jednou ovládnou svět. FOTO: Sophie Delar / Creative Commons / volné dílo

Nebuďme jako Napoleon

Einsteinův dopis dostal prezident Roosevelt z rukou Alexandra Sachse (1893–1973), bankéře a ekonoma, který se nabídl jako důvěryhodný prostředník.

Když se prezident neměl k dostatečně rozhodné reakci, podpořil Sachs dopis jednou starou historkou: „Říká se,“ pověděl prezidentovi, „že během napoleonských válek přišel za Napoleonem mladý americký vynálezce.

Nabídl mu, že mu postaví celou flotilu parníků na strojní pohon, které nebudou závislé na větru a na počasí. Hrdý císař ale novince nevěřil a vůbec si odmítal představit loď bez plachet.

Tím mladým vynálezcem byl Robert Fulton (1765–1815, vynálezce parníku – pozn. redakce) a Napoleonova krátkozrakost pravděpodobně zachránila Anglii, na kterou se tak jeho vojska neměla jak dostat.“ Teprve tato historka prezidenta přesvědčila a začal požadovat konkrétní kroky.

Pomalý rozjezd

Rychle byl z vědců i ze zástupců armády svolán takzvaný Poradní výbor pro uran, který už v listopadu 1939 hlásil, že štěpné reakce bude možné použít k výrobě elektřiny, ale také k ničivým úderům prostřednictvím atomové bomby.

Výzkumy ale brzdil nedostatek financí a především ohromná byrokracie, se kterou se museli badatelé potýkat. Až do jara 1941 tak byly výsledky spíš sporadické. Pod dojmem z německého postupu ve výzkumu se prof.

Vannevar Bush (1890–1974) obrátil na prezidenta s žádostí o masivní rozšíření projektu. Hlavním motivem bylo to, že výzkum může směřovat k vyvinutí bomby využitelné v aktuálně probíhajícím válečném konfliktu.

Důležitým rozhodnutím bylo i to, že vedení projektu přejde od vědců do rukou vojákům. Ti měli mnohem větší tlak na konkrétní výsledky. Ministerstvo obrany velitelem atomových výzkumů jmenovalo plukovníka ženijní služby Jamese C. Marshalla.

Podle sídla jeho štábu v newyorské čtvrti Manhattan vzniklo i nové označení projektu – Projekt Manhattan.

Einstein bez prověrky

A vojáci se projektu chopili ve velkém stylu. V údolí řeky Tennessee vzniklo město Oak Ridge se 79 000 obyvateli.

V závodech tohoto města byl z uranové rudy získáván uran 235. V poušti na břehu řeky Columbia vzniklo město Hanford, kde byl uran 238 přeměňován na plutonium. Další velké výzkumné ústavy a pracoviště vznikaly na dalších místech Spojených států.

Vše ale v nejvyšším utajení. Ani většina samotných pracovníků netušila, na čem vlastně dělají. A bezpečnostní ohledy nabývaly někdy až absurdních rozměrů.

Sám Albert Einstein se tak třeba vývoje nemohl nijak účastnit a vědci měli zákaz s ním dokonce i jen konzultovat, protože pro své krajně levicové názory nedostal bezpečnostní prověrku.

Reaktor pod stadionem

Nejdůležitější část výzkumu probíhala v Los Alamos v Novém Mexiku v ústavu, který řídil Robert Oppenheimer (1904–1967).

2. prosince 1942 Oppenheimer s Enricem Fermim (1901–1954) úspěšně spustili řetězovou reakci štěpení jader uranu.

Stalo se tak v experimentálním reaktoru, který byl vybudovaný z důvodů utajení pod tribunami univerzitního stadionu Chicagské univerzity. Na celou akci se spotřebovalo 46 tun uranu a 385 tun grafitu.

Reaktor byl velmi primitivní a dokonce jeho autoři ani nezachovávali projektovou dokumentaci, jak mnoho věcí dělali doslova na koleni. Ale i tak se vše podařilo. Řetězová štěpná reakce se poprvé v lidské historii uměle rozeběhla.

Cesta k dalšímu vývoji byla otevřená – nyní se začaly už plně připravovat různé koncepty atomových bomb jak na bázi uranu, tak plutonia.

Enrico Fermi prováděl své experimenty v přísném utajení,. FOTO: Department of Energy / Creative Commons / volné dílo
Enrico Fermi prováděl své experimenty v přísném utajení,. FOTO: Department of Energy / Creative Commons / volné dílo

První byla Trojice

Jak výzkum postupoval, přišla roku 1945 řada na to otestovat bombu naživo, i když nejdřív samozřejmě nanečisto. Tak obrovský výbuch ovšem není snadné utajit, a tak se hledalo vhodné místo.

Nakonec volba padla na opuštěnou leteckou základnu Alamogordo v poušti White Sands ve státě Nové Mexiko. Test dostal krycí jméno Trinity, tedy Trojice. Přímo uprostřed Alamogordské střelnice byla pro účely testu postavena 30 metrů vysoká věž vážící 32 tun.

Bomba totiž měla detonovat nad zemí. Kolem věže byly ve velké vzdálenosti rozmístěny všemožné měřicí přístroje, protože nikdo neměl přesnou představu o uvolněné energii.

Devět kilometrů na jih, sever a východ od věže byla pod zemí umístěna pozorovací stanoviště. Velitelské stanoviště bylo od věže vzdáleno asi 16 kilometrů, což bylo vyhodnoceno jako bezpečná vzdálenost.

Ve vzdálenosti 30 kilometrů pak byl umístěn základní tábor, odkud měli výbuch sledovat vědci a vojáci. Asi 56 kilometrů od místa výbuchu začínalo normální osídlení. Přípravné práce před samotnou detonací trvaly dva dny.

14. července byla bomba připravena a vyzvednuta na vrchol testovací věže. Ještě chyběla jedna byrokratická záležitost: Zástupce armády musel podepsat dokument, kterým byla atomová bomba předána armádě k otestování. Pak už následoval výbuch.

Hodně velký muničák

V 5.30 nad ránem dne 16. července 1945 zahřměla nad základnou Alamogordo ohlušující rána, jaká do té doby na Zemi nikdy nezazněla. Poprvé v dějinách explodovala atomová bomba.

Ohnivá koule se rozprostřela do průměru 1,5 kilometru a spálila vše, co bylo v jejím dosahu. Kráter na místě výbuchu byl pokryt radioaktivním sklem, do kterého se stavil písek na zemi.

Tlaková vlna byla k překvapení všech pocítitelná až do předtím nepředstavitelné vzdálenosti 160 kilometrů a mnohde vytloukla okna na domech! Poprvé se k nebi vznesl také typický atomový houbový mrak, který sahal až do výše 12 kilometrů.

Protože výbuch byl slyšet po velké části okolí, museli vojáci přijít s nějakou historkou – oficiální verze hovořila o explozi muničního skladu. V takovém skladu by ovšem muselo být dobrých 20 000 tun výbušniny TNT, aby to dokázalo udělat podobný efekt.

Vojáci byli ovšem velmi spokojeni. Atomová bomba prokázala své schopnosti a mohla být nasazena v ostrém konfliktu.

Chlapeček a Tlusťoch

Během testu Trinity byla vyzkoušena bomba na bázi plutonia, protože toho v té době bylo k dispozici větší množství. Bomba na bázi uranu nebyla nikdy testována, protože bylo k dispozici množství právě akorát na jednu jedinou bombu.

Bylo tedy rozhodnuto o konstrukci dvou bomb pro ostré použití – jedna bude plutoniová a jedna uranová. Plutoniová dostala jméno Fat Man, tedy Tlusťoch, uranová pak Little Boy, tedy Chlapeček. Přezdívky dobře odpovídaly i tomu, jak obě bomby vyhlížely.

Little Boy byl spíše podlouhlý, zatímco Fat Man se vyznačoval nápadně zakulaceným tělem.

Seznam smrti

Na americkém vrchním velení se mezitím sestavoval seznam smrti – seznam měst, která byla určena k atomovému bombardování a tudíž i k absolutní likvidaci. Stála zde celkem čtyři jména: Kokura, Hirošima, Niigata a Kjóto.

Ministr obrany Henry L. Stimson (1867–1950) ze seznamu vyškrtl Kjóto, protože ho považoval za příliš historicky a nábožensky cenné, než aby dovolil jeho zničení. Američané nechtěli před světem vypadat jako úplní barbaři.

Místo Kjóta se tak na seznam na poslední chvíli dostalo přístavní město Nagasaki.

Na postupimské konferenci v Německu oznámil prezident Harry S. Truman (1884–1972) Josifu Stalinovi (1878–1953), že Američané mají novou superzbraň, kterou v následujících dnech použijí.

Bombardér Enola Gay je muzejním exponátem. FOTO: Lorax / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Bombardér Enola Gay je muzejním exponátem. FOTO: Lorax / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Smrt přichází z nebes

Dne 6. srpna 1945 se ze základny 393. bombardovací skvadrony vznesl bombardér B-29 Superfortress s přezdívkou Enola Gay. Na palubě měl smrtící náklad určený prvnímu cíli v Japonsku – městu Hirošima, které bylo sídlem velitelství 2. japonské armády.

Alternativní cíle byly Kokura a Nagasaki. Nebe nad Hirošimou bylo ten den jasné a bombardér svůj cíl našel bez problémů.

Nikdy nevyzkoušená uranová bomba explodovala ve výšce 530 metrů se silou 13 000 tun TNT. Oblast 12 čtverečních kilometrů byla zcela zpustošena. Téměř 70 procent všech domů v Hirošimě bylo zbořeno a dalších skoro 10 procent poškozeno.

Ztráty na životech byly obrovské. Celkově zahrnovaly asi 20 000 japonských vojáků, stejný počet Korejců, kteří byli do Japonska zataženi na nucené práce pro armádu a až 40 000 civilistů. Dalších nejméně 70 000 lidí bylo zraněno.

Během jediné vteřiny přišla Hirošima o třetinu své populace. Nagasaki o tři dny později zažilo podobný úděl. Původně ale vůbec nemělo být bombardováno – primárním cílem byla Kokura.

Nad ní byl ale hustý příkrov mraků, a tak se bombardér stočil na Nagasaki, sekundární cíl. Fat Man byl ještě silnější než Little Boy, ale Nagasaki je částečně v kopcích, tak nebylo zničení tak katastrofální, i když i zde bylo obětí mnoho.

Celkem zahynulo asi 40 000 lidí a dalších 60 000 bylo zraněno. Nedlouho po tomto druhém útoku Japonsko kapitulovalo.

Špioni naslouchají

Celý vývoj atomové zbraně byl držen v maximální tajnosti. Protože se na něm ale podílely doslova statisíce lidí, ať už přímo, nebo nepřímo, nebylo možné tajemství udržet úplně.

Překvapivě to ale nebyli Němci nebo Japonci, kdo nejvíc usiloval o vyzvědění citlivých informací o atomové bombě, ale někdo docela jiný, kdo se tehdy ještě tvářil jako spojenec, ale už tušil budoucí konfrontaci – Sověti.

Jedním z nejúspěšnějších sovětských špionů byl Klaus Fuchs (1911–1988), který pracoval jako fyzik na základně v Los Alamos.

Mnoho dalších sovětských špionů bylo odhaleno až s mnohaletým odstupem a je možné, že řada z nich zůstává neodhalena dodnes.

Soudí se, že díky špionáži si Sověti ušetřili rok až dva vlastního výzkumu a byli schopni brzy po válce provézt vlastní jaderné testy a vytvořit si atomový arzenál namířený proti někdejšímu spojenci – Spojeným státům.

Foto: National Nuclear Security Administration / Creative Commons / volné dílo, Sophie Delar / Creative Commons / volné dílo, Department of Energy / Creative Commons / volné dílo, Lorax / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Související články
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
reklama
věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
reklama
zajímavosti
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Sůl nad zlato? Kde se bere jedna z nejdůležitějších surovin?
Všichni tu scénu z legendární pohádky známe. Když moudrá princezna Maruška řekne svému otci-králi, že má pro ni cenu jako sůl, rozpoutá to nevídané události, během kterých se ukáže, jak moc je tato komodita důležitá. Je tomu tak ale doopravdy? A jak to vlastně s výrobou soli vypadalo dřív a jak je to dnes? Sůl je tady […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
nejsemsama.cz
Nenávist a intriky zkrotila růžová barva
Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
enigmaplus.cz
Kamenné řady u Kounova: Vyzařují tajemnou energii?
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad. Jeden z nejzáhadnějších kamennýc
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
skutecnepribehy.cz
Měsíční kamínek splnil tajné přání?
Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Splnil snad kamínek na mém krku moje slova? V  tom malém městečku na jihu Moravy jsme se ocitli s přítelem náhodou. Ten kámen na tržišti mě zaujal hned, jak jsem ho uviděla. Když jsem ho vzala do ruky, už jsem se ho nemohla vzdát.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
historyplus.cz
7 zásadních momentů v dějinách Afroameričanů: Prezident poslal proti rasistickému guvernérovi vojáky
V ulicích Birminghamu v americké Alabamě je opět rušno. Nejdřív je slyšet rána a pak jako domek z karet padá k zemi jeden příbytek afroamerické rodiny. Následně je zdemolován kostel, v němž se černoši setkávají. Obyvatelé tmavé pleti v „Bombinghamu“, jak se městu v 50. a 60. letech minulého století říká, nejsou před řáděním Ku-klux-klanu v bezpečí.  
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
iluxus.cz
V Dubaji plánují vysadit 100 milionů stromů. Pomůže to dostatečně v kompenzaci emisí uhlíku?
Připravte se na novou podobu Dubaje. Město, které již teď září jako drahokam na Blízkém východě, nyní plánuje projekt, který ho nejen povznese, ale také obohatí jeho ekosystém. Dubaj Mangroves, ambici
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
nasehvezdy.cz
Zemřela herečka Simona Postlerová (†59)
V křehké tmavovlásce Simoně Postlerové (†59) byla vždy ohromná síla. Musela se rozloučit se životní láskou. Čelila i dalším vážným problémům, přesto se stále usmívala. Kdyby se vyplnil její dětský
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
21stoleti.cz
Časté užívání marihuany může zvyšovat riziko infarktu, naznačuje studie
Podle studie zveřejněné v časopise The Journal of the American Heart Association je u lidí, kteří často kouří marihuanu, vyšší riziko infarktu a mrtvice. Článek je analýzou každoročního průzkumu ameri
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Špenát: Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno