Zvláštní obrazce na zemském povrchu budí otazníky. Mohou být negativní i pozitivní. O tom, k čemu motivy sloužily, dodnes spekulují vědci i záhadologové.
Jedná se o cesty ke zdrojům pitné vody, mají malby rituální či astronomický význam nebo jsou dílem mimozemských civilizací? Názorů je tolik jako objevů.
Amazonský prales skrývá stovky kultovních staveb! K tomuto poznání dospěli v roce 2017 britští a brazilští archeologové. Ti konkrétně narazili na negativní geoglyfy, tedy motivy na zemském povrchu vzniklé odstraněním původního přírodního materiálu.
Pravěcí lidé museli v Amazonii vykácet rozsáhlé pralesní plochy, aby rituální místa vytvořili. Podle výzkumů k tomu došlo pravděpodobně někdy kolem roku nula.
„To, že areály ležely skryty pod pralesem, zpochybňuje myšlenku, že amazonské lesy jsou nedotčené ekosystémy,“ míní britská archeoložka Jennifer Watlingová z Muzea archeologie a etnografie při univerzitě v brazilském São Paulu.
Geoglyfy v Amazonii se podle ní podobají nejstarší fázi budování britského Stonehenge, kdy ho tvořily jenom vyhrabané příkopy a valy. Stonehenge je také zhruba o 2500 let starší. Amazonské obrazce později na dlouhá staletí pokryly stromy. Znovu se objevily teprve v souvislosti s mizením pralesů.
Kopytnaté zvíře
Průzkumy dávných staveb v Černé poušti v Jordánsku odhalují, že kamenné sochy tvořící dohromady geoglyfické kruhy, se datují do doby před 8500 lety.
Poprvé si jich všimli piloti, kteří nad územím přelétávali během 1. světové války. K čemu ale kruhy sloužily, nikdo neví. Jeden z nejstarších geoglyfů se nachází na Uralu v Rusku. Pomohly ho roku 2011 odhalit satelitní snímky.
Vytvořen byl zřejmě už před 6000 lety. 30 centimetrů hluboké příkopy na terase poblíž Zjuratkulského jezera tvoří dohromady siluetu zvířete s kopyty a rohy.
Šlo o labyrint?
V peruánském údolí Chincha, 200 kilometrů od Limy, odhalil americký archeolog Charles Stanish v roce 2014 další geoglyfy. Jde o světlejší linie na tmavším povrchu a podle datování pocházejí z období kolem 800 př. n. l.
Stanish si myslí, že jde o místa konání trhů. Pod obrazci z jihoamerické planiny Nazca z období 100 př. n. l. – 800 n. l. se asi v 30 centimetrů hlubokých rýhách nachází světlejší spodní vrstva. Tvoří různé tvary viditelné z výšky, například velkého psa.
Britský archeolog Clive Ruggles se na základě výzkumů domnívá, že jde o labyrinty, v nichž chodili lidé.