Na Zemi se neuvěřitelnou rychlostí řítí asteroid o velikosti Prahy, lidstvo dá dohromady své síly a jednotlivé národy společně vyšlou misi, která ho zastaví, a naše planeta je zachráněna… Realita, nebo fikce?
Bylo by to tak snadné?
Hrozba srážky planety Země s asteroidem není nikterak malá, v minulosti se to již stalo a odborníci jsou přesvědčeni, že se to stane opět. Otázka tak není kdy, ale zda je lidstvo připraveno. Odpověď?
Není… Absolutní nepřipravenost prokázal nedávný výzkum vědců amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA).
Počítačová simulace prozradila, že pokud by skutečně hrozilo nějaké nebezpečí z vesmíru, Zemi by nemuselo zachránit ani užití jaderné bomby. Zajímavostí je, že svou roli v simulaci sehrála i Česká republika, která byla vybrána coby místo dopadu asteroidu.
Fikce? Skutečnost?
„K Zemi míří fiktivní asteroid, který může naši planetu ohrozit.
Skupina reálných vědců se snaží tuto situaci vyřešit,“ zní z úst odborníků Centra pro výzkum objektů v blízkosti Země při NASA (Center for Near Earth Object – CNEOS) pracujících na simulaci dopadu asteroidu.
Centrum CNEOS v rámci NASA sleduje dráhy asteroidů a komet a zjišťuje pravděpodobnost střetu se Zemí.
Experti si během pětidenního cvičení v dubnu roku 2021 chtěli natrénovat situaci, kdy by museli se současnými technologiemi, sítěmi a institucemi zabránit ničivým následkům střetu asteroidu se Zemí.
Hypotetický scénář popisoval situaci, kdy byl 92 milionů kilometrů od Země objeven asteroid velký jako fotbalové hřiště.
Mířil na naši planetu, do oblasti Šumavy, poblíž hranic s Německem a Rakouskem, poničil by oblast v okruhu až 150 kilometrů, přičemž astronomové spočítali, že by tam dopadl za šest měsíců. Simulace započala zadáním vymyšlené hrozby:
„19. dubna 2021 astronomové na Havaji objevili asteroid s názvem 2021 PDC. Objekt je vzdálený 57 milionů mil (zhruba 92 milionů kilometrů) a k jeho nejbližšímu přiblížení k Zemi dojde 20. října 2021, tedy za pouhých šest měsíců.“ Každý reálný den simulace přitom odpovídal přibližně měsíci nasimulovaného času.
Když je čas nepřítel
Pravděpodobnost dopadu byla původně odhadována na 1 : 2500. Tento odhad ovšem vycházel jen ze dvou dní, kdy se podařilo astronomům objekt pozorovat. Následně se hrozba měnila na 1 : 100, poté dokonce na 1 :
20. Také informace o jeho velikosti byly značně neurčité, odhady se pohybovaly mezi 35 a 700 metry.
První mapa potenciálního místa dopadu dokonce zahrnovala asi dvě třetiny planety, což znamenalo, že by nebyla absolutně žádná možnost začít jakoukoliv část světa na hrozbu připravovat.
Než nakonec výzkumníci určili místo dopadu, bylo ve hře ještě jedno, konkrétně v severní Africe, navíc stále nikdo nedokázal přesně sdělit, jak velký asteroid je, jaké je jeho složení ani pod jakým úhlem by mohl dopadnout, takže se nedaly odhadovat škody.
Astronomové pracující na úkolu použili radarové systémy a nejmodernější technologie, a to včetně největšího teleskopu na světě. Během té doby se o hypotetickém asteroidu postupně objevovaly nové informace.
Podle analýzy byla pravděpodobnost 74 %, že bude dopadem fiktivního asteroidu postiženo více než 100 tisíc lidí a pravděpodobnost 21 %, že jím bude postiženo dokonce více než milion lidí.
Nejčernější variantou, která byla ve hře, bylo zasažení 6,6 milionu lidí žijících v perimetru 250 kilometrů od místa dopadu.
Mezi hlavní hrozby při dopadu neexistujícího objektu by patřily energie uvolněná nárazem, uvolnění obrovského množství tepla a rázová vlna.