Oxygenoterapie je komplexně řečeno léčba kyslíkem, která probíhá jeho inhalací a mnohým pacientům zlepšuje kvalitu života.
Oxygenoterapie pomáhá nemocným s plicními i mimoplicními chorobami. Léčba snižuje potřebu hospitalizace a výrazně prodlužuje dobu žití. Tato metoda se využívá nejen u hospitalizovaných pacientů, ale je možné ji dlouhodobě aplikovat v domácím prostředí.
Zrychluje se tak rekonvalescence pacienta. Podmínkou této léčby je dostatečná ventilace pacienta, musí být funkční dýchací svaly, kyslík vysušuje sliznice dýchacích cest, z toho důvodu se musí podávat zvlhčený.
Typy oxygenoterapie:
1. Krátkodobá léčba kyslíkem
Tento typ se obvykle provádí během hospitalizace pacienta v nemocnici, většinou z důvodu přechodné hypoxemie vzniklé z respiračního onemocnění. Kyslík se obvykle podává pomocí kyslíkových brýlí, výjimečně inhalační maskou.
2. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie
Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) je určena pro pacienty s chronickou respirační insuficiencí, jejichž zdravotní stav je momentálně stabilizovaný. Takto nemocní inhalují kyslík minimálně 16 hodin denně s pauzami ne delšími než 2 hodiny.
Kyslík se obvykle podává pomocí kyslíkových brýlí, výjimečně inhalační maskou. Zdrojem kyslíku může být koncentrátor kyslíku, kapalný kyslík nebo tlaková láhev, pacient jej obvykle obsluhuje sám.
Kdy oxygenoterapii nepoužívat?
– při epilepsii
– při hypertyreóze
– po transplantaci orgánů
– při infekcích dýchacích cest a plic