Včely medonosné (Apis mellifera) mají nezastupitelnou úlohu při opylování, jsou rozšířeny téměř po celé Zemi, kromě Antarktidy. Existuje cca 40 tisíc druhů rostlin, které by se bez pomoci včel obešly jen velice těžko.
Podle odborníků to je se ztrátami včelstev „jako na houpačce“, jsou roky, kdy situace již vypadá nadějně, a najednou přijde propad. V letech 2018 a 2019 byly ztráty skutečně extrémní, a to i nad polovinu populací v úlech.
Nezanedbatelné ztráty
„V tomto období se ztráty včelstev včely medonosné v Česku pohybovaly kolem třinácti procent. Toto je však statistický údaj za celou republiku, v některých regionech byly ztráty minimální, nebo naopak neobvykle vysoké.
Mediální zprávy o velkých úhynech včelstev mohou být zavádějící, často jde o lokální problémy, které se bohužel generalizují.
Regionální rozdíly souvisejí jak se šířením chorob, z nichž nejzávažnější je varroóza a mor včelího plodu, tak s podmínkami v dané lokalitě,“ uvádí Danihlík.
Výzkumníci v současné době rozlišují zhruba 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako je deformace křídel. „Mezi nejdůležitější patří ty z rodin iflavirů a dicistrovirů.
Podařilo se nám popsat čtyři druhy virů, zástupce z obou těchto rodin,“ řekl Pavel Plevka, který vedl tým vědců z institutu Ceitec Masarykovy univerzity.
Snaha o uzdravení
Brněnští badatelé v minulých letech usilovně pracovali na tom, aby se jim struktury virů podařily rozklíčovat. Nakonec je jako první na světě skutečně popsali až na úroveň atomů.
„Virová infekce začíná tak, že viry pronikají do buněk, kde uvolňují svou genetickou informaci. Buňka ji převezme a začne produkovat další viry. Genom si viry chrání proteinovým obalem, který se tak musí v jeden okamžik rozevřít a uvolnit jej.
Právě tento moment se nám také podařilo popsat,“ dodal Plevka. Znalost struktury viru může pomoci při hledání možností, jak virové nákazy u včel omezit, popřípadě je i zcela zastavit.
