Niňa, Pinta a Santa María. Tři lodě vyplouvají 3. srpna 1492 z přístavu Palos de la Frontera ve španělské Andalusii. Před nimi se rozprostírají nekonečné vody oceánu.
Plavba trvá téměř osm týdnů, než se kolem druhé ráno 12. října 1492 před námořníky z vln vynoří pruh země.
Bahamský ostrov, kterému domorodci přezdívají Guanahaní. Právě objevený Nový svět nabízí nové možnosti.
Dobyvační Španělé je bohužel chytí za špatný konec. „Měl bych změnit směr na jihozápad, abych se tam dostal… na glóbech, které jsem viděl, a na mapách světa to bylo v této oblasti, “ zmiňuje se italský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451‒1506)ve svém lodním deníku z plavby, během které hledá cestu do Indie.
Zdrojem jeho informací se zřejmě stávají čínské mapy se zakresleným kontinentem. Do Evropy se dostávají společně s arabskými obchodníky.
Jistá smrt pro námořníky
Janovan, který se na lodích plaví už od svých dvanácti let, se přesto splete. Spočítá si obvod Země a prohlásí, že Indie je blízko. Doplout k ní prý není těžký úkol. Svoje návrhy proto předkládá portugalskému králi Janovi II. (1455‒1495).
Věří, že synovce Jindřicha Mořeplavce, příznivce objevných výprav, nadchne. „Je to neproveditelné. Tak dlouhou cestu nikdo nedokáže zvládnout. Pro námořníky znamená jistou smrt,“ odpoví ale královi jeho tři učenci.
Jan II. vrací zklamanému mořskému vlkovi jeho návrh a zamítavě vrtí hlavou. Ten se přesto nevzdává.
Zřejmě roku 1485 podnikne cestu do Španělska, kde chce svoje služby nabídnout králi Ferdinandovi II. Aragonskému (1452‒1516) a královně Isabele Kastilské (1451‒1504). Trvá několik let, než se mu podaří dvůr přesvědčit, aby na jeho výpravu vsadil.
„Je to v rozporu se současným poznáním,“ argumentuje roku 1488 královská rada. Isabela ale slíbí, že padne-li Granada do rukou Španělů, potřebné peníze Kolumbovi dá.
Omyl starověkého matematika
Kryštof Kolumbus vyráží na cestu. Myslí si přitom, že obvod Země je o třetinu menší než ve skutečnosti. „Z Lisabonu se lze plavit přímo na západ 26 stupňů, z nichž každý se rovná 250 mílím.
Tato vzdálenost představuje téměř jednu třetinu Země až ke skvělému a ušlechtilému městu Kinsei, o jehož divech se tolik vypráví,“ obhajuje svoji cestu na západ.
Ke svým výpočtům použije chybné závěry starověkého matematika Marina z Tyru (70‒130), který si myslí, že kontinenty, Afrika, Asie a Evropa zabírají 225 ° zeměpisné délky.
Tím by i obvod Země dosahoval jenom 30 000 km a cesta do Indie by byla mnohem kratší než ve skutečnosti. Kdyby objevitel na svoji chybu včas přišel, nejspíš by se na moře nikdy nevypravil. Nakonec ale přesto sebevražednou misi zvládne.