Horečka dengue, žlutá zimnice, ebola nebo třeba dva z virů klíšťové encefalitidy. Všechny patří do kategorie virových hemoragických neboli krvácivých horeček. Hrozí nám jejich pandemie?

Obsáhlou kategorii nemocí způsobují RNA viry. Ty mají ve své nejmenší jednotce, která je schopna rozmnožování i nákazy, takzvaném virionu, ribonukleovou kyselinu (RNA).

A právě RNA viry, respektive jejich důsledky v podobě krvácivých horeček, straší medicínu dodnes.

Myší mor ještě neděsí

V Norsku si vyslouží přezdívku myší mor, v lékařské hantýrce se jí ale neřekne jinak než Nephropathia epidemica. Inkubační doba téhle nemoci je tři týdny. Ohlásí se vám horečkou, ke které přidá bolesti břicha a páteře. Horší průběh provází vnitřní krvácení.

Pokud chytnete právě tuto hemoragickou horečku, kterou způsobuje vir zvaný Puumala, máte v podstatě štěstí. Z výběru krvácivých horeček totiž patří myší mor k těm nejméně nebezpečným.

V 80 procentech případů je klid

Škatulkování ještě není konec. Do první krabičky, Arenaviridae, spadá jediný zástupce: Arenavirus. V 80 procentech si mnozí nakažení infikace ani nevšimnou. A zbývajících 20 procent? Těm jde o život.

Naplno u nich propukne virové onemocnění, které má název po nigerijském městě Lassa. Její viry má například v Sierra Leone v těle až 52 procent populace! Lassa napadne takřka všechny orgány v těle! Přenáší se vzduchem i tělními tekutinami.

Projeví se krvavými zvratky a rudým průjmem. Na horečku Lassa umírá v Africe ročně přes 5000 lidí. Nezkušený lékař ji zamění za malárii, ebolu nebo virus marburg.

Ty ale způsobují filoviry (Filoviridae) neboli nitkové viry. Proti filovirům navíc stále neexistuje očkování!

Nevozte nám pštrosy!

Roku 1996 zemře v Jihoafrické republice několik veterinářů a zaměstnanců pštrosích farem. Evropská unie okamžitě zakáže dovoz všeho z Afriky, co by mohlo s případem jakkoliv souviset.

Základním problémem nebyli však pštrosi, ale infikovaná klíšťata na jejich tělech. Již dříve známá krymsko-konžská hemoragická horečka si vybrala další daň. Zatímco u zvířat nemusí mít žádné následky, pro člověka může být nákaza smrtelná.

Bunyaviridae – její viry – mají podivnou vlastnost – někteří příslušníci této rodiny mohou nakazit i rostliny!

Žlutá čeleď

Flavus znamená v překladu z latiny „žlutá“. Nikoho tak nepřekvapí, že žlutou zimnici přenáší virus z poslední představené čeledi Flaviviridae.

Všechny typy nemocí spadající pod tuto čeleď poznáte podle vysoké horečky, krvácení a v horších případech také podle šoku. V tu chvíli již bývá na pomoc pozdě. Těžký průběh končívá smrtí.

Do žluté škatulky patří i západonilská horečka, horečka dengue či nemoci, které uvidíte spíše na farmách: Bovinní virová diarrhoea, tedy infekční virové onemocnění přežvýkavců a prasečí mor.