Domů     Ignaz Petschek s bratrem ovládal polovinu těžby uhlí v Evropě
Ignaz Petschek s bratrem ovládal polovinu těžby uhlí v Evropě

Není to jenom skromný rodinný pohřeb. Na poslední rozloučení s uhelným magnátem Ignazem Petschkem se sjíždějí hosté z celé Evropy. Nebude ale trvat dlouho a celá rozvětvená rodina Petschků bude muset z Československa utéct. Vyženou je odsud natahující se chapadla hitlerovské třetí říše. 

Ignaz Petschek (1857‒1934), syn kolínského židovského obchodníka, sice zvládne jenom šest tříd gymnázia, ale v životním uplatnění mu to překážkou rozhodně není. Praxe je pro něj cennější než biflování z učebnic.

 Už krátce po nástupu do pražské banky se osvědčí natolik, že ho šéf pošle vypomáhat podnikateli Jakobu Weinmannovi (1852‒1928) do Ústí nad Labem. Weinmann obchoduje s uhlím.

„Nechcete u mne zůstat jako obchodní cestující?“ nabídne Petschkovi, když si v roce 1876 zakládá vlastní společnost. Ignaz okamžitě souhlasí.  Sotva se ale přiučí všemu, co potřebuje, už si 1. ledna 1880 vytvoří vlastní firmu Petschek-Ústí.

Weinmann z toho velkou radost nemá. Záhy pochopí, že si vychoval zdatného konkurenta.

reklama
Firma Ignaz Petschek oznamuje, že její zakladatel zemřel. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain
Firma Ignaz Petschek oznamuje, že její zakladatel zemřel. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public Domain

Zavádí lisování briket

„Budu brát uhlí do komisního prodeje,“ rozhodne se Ignaz Petschek a tímhle krokem odvede řadu těžařů od Weinmanna k sobě.

Dobře ví, že potřebuje dostatek financí pro své podnikatelské aktivity, a tak se v roce 1882 spojuje s Anglo-rakouskou bankou (zkráceně Anglobankou). Díky tomu se jeho firma utěšeně rozrůstá a on může investovat do těžebních společností v Čechách i v Německu.

Nerozhází ho ani uhelná krize, která přichází s přelomem století.  „Z nekvalitního uhlí se dají lisovat brikety,“ napadne ho a vydělává dál.

Uhlobaron Ignaz Petschek. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain
Uhlobaron Ignaz Petschek. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain

Zakládají banku

S o rok starším bratrem Juliem Petschkem (1856‒1932) sice jednu dobu stojí v uhelném podnikání proti sobě, ale po 1. světové válce se situace mění.

Jakmile dozní poslední výstřely na bojištích a vznikne nová republika, bohatá dynastie Petschků spřádá plány na založení vlastní soukromé banky. Zatím si ale nikdo z nich není jistý, jak stabilní bude nový stát.

Jako první krok proto zakládají společnost Prakoma (Pražská komerční společnost s. r.o.), která se stará o rodinné finance a firmy.

„Když situace v Československu ukazuje, že kapitalistický řád zůstane zachován, naplňuje se přání všech členů skupiny Petschek-Praha (Ignaz tvoří ústeckou větev Petschek-Ústí – poz.

red.) i plány, na nichž už dříve pracovali bratři Isidor a Julius,“ líčí současný český publicista Karel Kratochvíl. Nový bankovní dům Petschek a spol., založený 5. listopadu 1920, vede Julius.

Otto Petschek s manželkou Magdou. Ignácův synovec využívá rozpadu Rakousko-Uherska, aby obchody stáhl k sobě. FOTO: אינו ידוע/Creative Commons/Public domain
Otto Petschek s manželkou Magdou. Ignácův synovec využívá rozpadu Rakousko-Uherska, aby obchody stáhl k sobě. FOTO: אינו ידוע/Creative Commons/Public domain

V mazanosti nezadají

Ve správní radě Anglobanky sedí Julius už od roku 1906 a díky tomu přesně ví, jaké obchody finanční ústav sjednává a co mu to vynáší.

Přitom v roce 1918 po rozpadu Rakousko-Uherska vídeňská centrála Anglo-rakouské banky ztrácí kontakty se svými českými pobočkami. Julius mazaně využívá situace. „Stáhneme obchody poboček k nám, do naší banky,“ plánuje.

Souhlasí s tím i Otto Petschek (1882‒1934), synovec Ignaze a Julia. Petschkovi si ale dají dobrý pozor, aby nezašli za hranu zákona. Pro jistotu vše pojistí dohodou s prokuristou Anglo-rakouské banky Georgem Popperem.

Samozřejmě mu za celý obchod také slíbí odměnu. Ignaz si v mazanosti s Juliem nezadá. Oba bratři proto nechtějí stát proti sobě a svoje podnikání ve 20. letech 20. století spojují.  Společně pak kontrolují přes 50 % těžby uhlí v Evropě. Napomáhá jim v tom i silná koruna.

Rodina musí emigrovat

Domovem Ignaze je ale stále severočeské Ústí nad Labem, kde se stává velkým mecenášem. Financuje stavbu dětského pavilonu v nemocnici, nebo dětské ozdravovny. Prý se tak trumfuje s Weinmannem.

Když jeden z nic dá na dobročinnost pětistovku, druh musí investovat tisíc, alespoň tak poznamenává ústecký archivář Vladimír Kaiser. Z jejich soupeření ale profituje město.

Když Ignaz Petschek roku 1934 umírá, podnikání po něm přebírá jeho syn Franz. Bohužel dny Petschků v Československu jsou brzy sečteny.

Německý říšský kancléř Adolf Hitler (1889‒1945) brzy nenechá nikoho na pochybách, že to s likvidací Židů myslí bohužel vážně. Proto Petschkům v roce 1938 nezbude než emigrovat.

Nechávají tu celé vily a domy s veškerým vybavením, daří se jim zachránit pouhý zlomek majetku. Ten přesto tvoří asi 600 milionů korun.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz