Když se řekne sauna, každý z nás si nejspíš okamžitě vybaví Finsko.

Ano, Finové jsou skutečně saunoví králové, saunu vlastní čtyři z pěti tamních domácností a koneckonců i samotný název pochází z finštiny, ale na princip saunování si Finsko nároky dělat nemůže.

Primitivní sauny existovaly už před 10 000 lety a první záznamy o saunování pocházejí už z 11. století. V průběhu středověku se saunování rozšířilo po celé Evropě, a teprve tehdy zapustilo ve Finsku hlubší kořeny.

Do střední Evropy dorazila sauna s mírným zpožděním až ve 20. letech minulého století, české sauny si daly ještě pár desetiletí načas a teprve na sklonku tisíciletí můžeme zaznamenat pořádný rozmach saunování v České republice.

Jak pomoci a neuškodit

Princip tradiční sauny je všeobecně známý. Kamna umístěná v nevelké místnosti vyhřejí prostor na teplotu od 60 do 120 stupňů, častou součástí jsou i vyhřáté kameny, které se pro zvýšení vlhkosti vzduchu průběžně polévají vodou.

Po důkladném prohřátí těla má následovat ochlazení, ať už v bazénku s chladnější vodou nebo na vzduchu, a cyklus ohřátí a zchlazení se několikrát opakuje.

Sauna jako druh termoterapie tak funguje na takzvaném principu hormeze, tedy příznivého působení mírné zátěže organismu způsobem, který by ve větším měřítku naopak uškodil.

Úleva a příjemný pocit

Neexistuje žádná přesně stanovená doba, kterou by člověk měl v sauně strávit. Vždy záleží na jeho zdravotním stavu a pocitu. Obvykle trvá jeden cyklus prohřátí kolem 15 minut. Lidé po staletí samozřejmě netráví čas v sauně samoúčelně.

Dobře vědí o blahodárných účincích, které prohřátí organismu vyvolává. Sauna uvolňuje unavené svaly a také uklidňuje, protože do krve se tu vyplavují endorfiny, látky přinášející úlevu.

Podle klinických studií může saunování přispívat ke snižování hladiny cukrů u diabetiků, posiluje srdce a díky prokrvení organismu přispívá i k lepšímu hojení ran.

Prevence i rekonvalescence

Sauna má pozitivní vliv na astma, bolavé klouby nebo lupénku, uvolňuje dýchací cesty a prokrvuje končetiny, což ocení zejména majitelé studených nohou.

Prokrvení se ostatně týká celého povrchu těla, takže saunu hojně vyhledávají ženy, které rády pečují o krásu své pokožky.

Pobyt v sauně je důležitou prevencí nachlazení, protože zde dochází k odstraňování hlenů obsahujících mikroby a ke zvýšení tvorby obranných látek ve sliznicích. Sauna také umí ulevit při chronickém zánětu žlučníku, slinivky i tenkého a tlustého střeva.

Saunování lékaři doporučují i pacientům s chronickým zánětem průdušek nebo s rozedmou plic a také při rekonvalescenci po akutních zánětech horních cest dýchacích.

Sauna zrychluje oběhovou soustavu, buňky potom distribuují po těle více kyslíku a imunitní systém startuje tvorbu bílých krvinek, jež jsou v těle zodpovědné za boj s viry a infekcemi i za eliminaci patogenů.

S horečkou vstup zakázán

Ne pro každého se ale sauna hodí. Nedoporučuje se při chorobách srdce a krevního oběhu, protože srdeční tep se v sauně může zvýšit až o 75 procent.

Také bychom do sauny neměli chodit při kožních chorobách ani s horečkou, a tedy s narušeným termoregulačním systémem. Protože pobyt v sauně je pro tělo vždy zátěž, neměli bychom do ní také vstupovat extrémně unavení, hladoví nebo nevyspalí.