Klokan uzdičkový (Onychogalea fraenata) je savec v současné době zařazený na seznam ohrožených druhů. V Austrálii se vyskytuje pouze na třech izolovaných místech v Queenslandu.
Ve volné přírodě jeho populace neustále klesá, odborníci odhadují, že jich je méně než 1000 kusů. Nejhojněji bylo toto zvíře zaznamenáno v dobách evropské kolonizace.
Na konci 19. století začaly jeho počty rapidně klesat až do doby, kdy byl považován za vymřelého, což se nakonec ukázalo jako mylné.
Klokan rudý (Macropus rufus) dorůstá do výšky až 1,4 metru s hmotností pohybující se okolo 90 kilogramů. Jedná se o největšího vačnatce žijícího v Austrálii. Samice jsou mnohem menší a lehčí než samci.
Charakteristické je pro něj štíhle podlouhlé tělo s červenou srstí a svalnatým až 1 metr dlouhým ocasem. Své české jméno dostal díky barvě tekutiny, kterou vylučuje prsní žláza. Klokan rudý se rozmnožuje pouze v období dešťů, kdy se samcům tvoří spermie. Rychlost, kterou dovede skákáním vykonat, bývá až 85 km/h.
Klokan Goodfellowův (Dendrolagus goodfellowi) patří mezi stromové klokany. Tento druh se vyskytuje především v Papui Nové Guineji. V zajetí patří k druhům, které se snadno ochočí, a proto se chová ve velkých kontaktních skupinách.
Maximálně dosahuje hmotnosti kolem 10 kg. Celé tělo má pokryté hustou srstí, a to i na chodidlech. Je výhradním býložravcem, vyhledává hlavně ovoce a výhonky rostlin.
Klokan obrovský (Macropus giganteus) patří do skupiny velkých klokanů, dosahuje výšky až 1,2 metru s hmotností do 65 kg, na první pohled je zřetelný pohlavní dimorfismus, samice jsou výrazně menší a lehčí než samci.
Nejvíce klokanů obrovských ročně zemře na následky sražení autem.
Klokan Hagenův (Dorcopsis hageni) žije v tropických deštných lesích severní Nové Guinei a patří mezi menší druhy. Živí se spíše rostlinou potravou, ale nepohrdne ani hmyzem.
Chov zoologických zahradách je spíše vzácností vzhledem k choulostivosti, jako první neasijské zoo se podařilo tohoto klokana rozmnožit v roce 2016 Zoo Praha.
