Rostoucí moc Normanů na jihu Itálie není papežské kurii po chuti, proti Rogerovi II. tak dokonce v roce 1128 svolá křížovou výpravu, která ovšem selže. Po smrti papeže Honoria (1060‒1130) v únoru 1130 se ale karta obrací v Rogerův prospěch.

Proti sobě stojí dva kandidáti na Svatý stolec, vzdoropapež Anaklet II. (kolem 1090‒1138) a Innocent II. (†1143). Roger II. (1095‒1154), tehdy už uznávaný vévoda z Apulie,  se postaví na Anakletovu stranu.

Jedná se ale o kalkul. „Máte moji plnou podporu výměnou za moji korunovaci,“ žádá po něm.

„Roger hledal pro svoji monarchii vzhled legitimního království, podporovaného tíhou tradice, kterou papež obnovil za souhlasu knížat a lidu,“ líčí Jaume Aurell, profesor historie na univerzitě ve španělské Navaře.

Dvojpapežství pokračuje

Papežské schizma stále pokračuje, protože část kardinálů neuzná platnost Innocentovy volby. Anaklet se považuje za úřadujícího zástupce Krista na zemi a vévodu za jeho podporu nemine slíbená odměna.

Už 27. září 1130 vydává Anaklet bulu, která Rogerovi II. zajistí královský titul. Nejvhodnějším datem k jeho převzetí se stávají oslavy Vánoc, proto je ke slavnostnímu aktu vybrán 25. prosinec 1130. Korunu získává v majestátní katedrále v sicilském Palermu.

Rozumí mu i Arabové

Pro Rogera je přichystán i nákladný zlatě vyšívaný korunovační plášť z rudého hedvábí zdobený perlami a šperky, který má zdůraznit jeho královský majestát. Dovezen byl z Byzance a jeho pásek je opatřen nápisem:

„Zde je to, co bylo vytvořeno v knížecí pokladnici, naplněné štěstím, eminencí, majestátem, dokonalostí, trpělivostí, nadřazeností…, v hlavním městě Sicílie, v roce 528 H.“ Právě tento nápis se ale stává důvodem, proč se král při mši musí nakonec obejít bez něho.

Obsahuje totiž rok 528 podle islámského kalendáře (odpovídá našemu roku 1134). Skvost zhotovený pro zvláštní příležitosti symbolizuje vítězství Normanů na Sicílii a je důkazem multikulturnosti zdejšího dvora.

Král se snaží přijmout byzantské a arabské tradice, podle Aurella jeho „vizuálnímu jazyku mohli rozumět Arabové, Normani, Řekové a Latinové.“ Navzdory islámskému datování se ale později plášť používá při korunovacích římských císařů, v současnosti je uložen v císařské pokladnici ve Vídni