Domů     Lucius Annaeus Seneca: Největší z filosofů si otevřel žíly
Lucius Annaeus Seneca: Největší z filosofů si otevřel žíly
13.12.2022

Většina Říma lehne roku 64 popelem. To ale nebude jediné zlo, které číhá v křivolakých uličkách antiky. Z nařízení císaře Nerona si vezme život básník Lucanus nebo senátor Gaius Piso. Zabije se i nejvlivnější filosof říše – protože mu nic jiného nezbyde…

Skličující pocit mu zalézá pod kůži. Ve světě roku 65 po Kristu dožívá stařičký muž, legenda antiky. „Život byl dán člověku s podmínkou, že zemře,“ říkává s oblibou již v době, kdy na čele ještě nemá jedinou vrásku. Teď sedí po boku přátel a rodiny.

Jako by na někoho čekal. Vtom vstoupí do bohaté síně posel. Je nekompromisní. Nezdržuje se formalitami nebo zdvořilostmi. Přistoupí ke státníkovi a s kamennou tváří přečte vzkaz od vládce Říma: „Císař chce tvou smrt!“

Vychová ho… A pak musí zemřít

V síni propukne zděšení. Ženy se překřikují, muži rozhořčeně máchají rukama. Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. – 65 n. l.) se poklidně rozhlédne a vstane. Nasadí smířlivý výraz podvolení se.

reklama

„Mohu alespoň sepsat závěť?“ zeptá se s klidným hlasem. „Ne, císař Nero tě chce mrtvého okamžitě!“ Seneca bezhlesně kývne. Obrátí se ke svým přátelům, pronese pár posledních vět. O několik chvil později leží ve vaně s horkou vodou.

Ze zápěstí mu teče tenký potůček krve. Smrt přichází pomalu. Císařově rozkazu se neodporuje, a tak si filosof podřízne žíly. Stane se jedním z 19 mrtvých v rozsáhlém spiknutí namířeném proti císaři Neronovi (37–68). Je to paradox.

Chybělo jen málo a Seneca se mohl nazývat Neronovým nevlastním otcem. Učil ho, vychoval ho. Řím se ale změní v pekelnou tryznu pomatence, který nařídí smrt největšímu básníkovi a filosofovi antiky – Senecovi mladšímu.

Požár Říma se v roce 64 stal nebývalou tragédií. FOTO: Hubert Robert / Creative Commons / volné dílo
Požár Říma se v roce 64 stal nebývalou tragédií. FOTO: Hubert Robert / Creative Commons / volné dílo

10 okrsků lehne popelem

Roku 64 našeho letopočtu se impérium těší nebývalému hospodářskému i kulturnímu rozkvětu. Je zlatá doba říše. Jedna skvrna na jinak skvělém období přece jen bude: „Je to blázen. Je to šílenec!“ nese se ulicemi Říma. Řeč je samozřejmě o císaři Neronovi.

V červenci 64 Řím zjistí, že může být i hůř. Nad městem roztáhne pařáty ohnivý kohout. Devět dní 7000 mužů Cohortes vigilum, římského sboru hasičů a policistů, prohrává boj s nenažranými plameny. Mají vybavení, výstroj i výcvik. Živel přesto zkrotit nejde.

Popelem lehne 10 ze 14 římských okrsků. Nero přitom údajně sedí v zahradách paláce a zpívá. Prý to je on, kdo zapálil Řím. Proč by to dělal? Podle mnohých chtěl pozemky pro svůj rozlehlý palác zvaný Zlatý dům! Dnešní historici ale obvinění považují za smyšlené.

Umučená Epicharis nepromluví

Právě požár nechá vzplanout myšlenky na odstranění tyrana. Dohromady se dá skupina vlivných občanů pod vedením oblíbeného senátora Gaia Calpurnia Pisa (?–65). Pohled na ně učaruje:

senátoři, vojáci, tribuni, centurioni, pretoriáni a povstalci dokonce zlákají i jednoho z prefektů, tedy vážených velitelů pretoriánské gardy. Plán zní jednoduše: Zabít Nerona a na post císaře dosadit za pomoci pretoriánských jednotek právě Pisa.

„Uděláme to v březnu, až Nero přijede do Pisonovy vily v Bajích,“ shodnou se. Jde o místo, které dnes leží v jihoitalském regionu Kampánie. Jenže všechno se zamotá.

Přičinlivá žena jménem Epicharis se snaží získat pro spiklenecký spolek dalšího člena, námořního velitele Procula. Tlačí moc na pilu – a námořník ihned povstalce udá.

Epicharis mučí několik dní, přesto než zemře, neprozradí ani slovo. Datum plánovaného atentátu se proto posune na duben roku 65.

Epicharis další spiklence neprozradila. FOTO: BNF / Creative Commons / volné dílo
Epicharis další spiklence neprozradila. FOTO: BNF / Creative Commons / volné dílo

Lichvář a smilník

Seneca je znechucený. Sleduje rozmach impéria a morální úpadek. Jenže sám pro oči nevidí. Mistr vytříbeného jazyka, promyšlené filosofie, úspěchu je jedním z nejplodnějších autorů prózy, poezie a divadelních her své doby. A také je nevýslovně bohatý.

I když ve svých spisech ostře napadá „shromažďovače“ peněz slovy: „Lidé se celý život věnují šetření, dělají plány do daleké budoucnosti, přitom největší ztrátou života je odklad,“ sám půjčuje po Římě lidem peníze s nehorázným úrokem. A jeho morálka?

Kdyby tehdy existoval bulvární tisk, byl by Seneca na jeho titulních stranách každý týden. Vstoupí do dějin drbů jako obviněný cizoložník.

Prý udržuje poměr se sestrou císaře Caliguly (12–41), s o generaci mladší Julií Livillou (18–41)!

Potíže s císaři

„Nechám toho drzého učence přibít na kříž!“ křičí Caligula v době, kdy se Nero ještě pomočuje do plenek. Nejde o pomluvy kvůli cizoložství, nad tím Caligula mávne rukou.

Daleko horší je fakt, že Senecu zbožňuje prostý lid a své příznivce má i ve vyšších kruzích. Proč to Caligulovi vadí? Seneca je oblíbenější než on! Bojí se snad císař, že by se poeta a filosof mohl posadit na trůn místo něj?

Caligula proto chce básníka a státníka odstranit. Zaúřaduje souhra šťastných náhod. Císař nechá Senecu na pokoji v domnění, že stejně brzy zemře na nemoc. Jenže namísto toho spiklenci zabijí samotného Caligulu.

Problémy má Seneca i s jeho nástupcem, císařem Claudiem (10–54). A pak se v roce 49 stane vychovatelem mladého Nerona. Filosofovi je 53 let, zato budoucímu císaři jen 12 roků. Nic nenasvědčuje tomu, jak zrůdný tyran z něj vyroste.

2000 loajálních sesterciů

V roce 65 už Nero řádí jako blázen a tyran. Spiknutí a vražda mají být klíčem k řešení – šílenec musí být odstraněn. Jenže plán praskne. Z chystané vraždy je obviněno celkem 41 lidí: 19 senátorů, sedm jezdců, 11 vojáků a čtyři ženy.

Řím zažije neuvěřitelný skandál. Nero zuří. Je paranoidní. Snad by na všechno zapomněl, ale drásá ho představa, že se do komplotu zapojili i pretoriáni, elitní jednotky chránící císaře. Vždyť jejich loajalita je pověstná.

Nero pro jistotu každému z mužů vyplatí jednorázovou odměnu 2000 sesterciů a ještě přidá obilí zdarma, aby si udržel jejich oddanost.

Smířený stařec

Rozsah konspirace je obrovský. Císař nechá mučit každého. Chce jména. Chce dostat všechny. Zjistí nejen klíčovou roli Pisona, ale podezření padne i na Senecu, 69letého stařičkého pána s prořídlými vlasy a hustým bílým plnovousem. Nemá sílu utíkat.

Nemá náladu se přít. Když jednoho dne přijde Neronův posel v uniformě, je mu všechno jasné. „Císař si žádá tvou smrt!“ slyší. Ostatní jsou v šoku, ne však on. Ve vzduchu v tu chvíli visí nevyslovená otázka: Byl věhlasný státník, básník a filosof skutečně zapletený do spiknutí?

Senecovu smrt zobrazil malíř Manuel Sánchez v 19. století. FOTO: Galería online / Creative Commons / volné dílo
Senecovu smrt zobrazil malíř Manuel Sánchez v 19. století. FOTO: Galería online / Creative Commons / volné dílo

Žárlil císař na jeho talent?

Podle většiny současných historiků ne. Možná Nero jen žárlil na Senecovo bohatství a umělecké nadání, které sám neměl. Seneca si už jako mladý pokládal otázky o smyslu života, aniž by na ně čekal odpověď. „Kdo nechce zemřít, nechce vlastně ani žít.

Vždyť život nám byl dán s podmínkou, že zemřeme. K tomuto cíli se ubíráme životem.“ Uvažoval o sebevraždě, podle něj nejdůstojnějším způsobu, jak odejít ze života. Přání se mu splní, i když trochu jinak, než si představoval.

Smrtka vrací úrok

Seneca ještě stačí utišit pláč svých blízkých: „Smrti by ses musel bát, kdyby s tebou mohla setrvat. Ona však ve skutečnosti ještě nedojde anebo již přejde.“ Vezme nůž. Protože nemůže napsat závěť, rozloučí se tím, co umí nejlíp – slovy.

„Když se vám nemohu odvděčit penězi, zanechám vám něco lepšího. Obraz mého já!“ Přetne si na pažích žíly. Život odchází s krví trýznivě pomalu. Čepel proto rozřízne ještě žíly na holeních a pod koleny.

Pro jistotu vypije lektvar bolehlavu, stejně, jako to udělal kdysi Sokrates (469–399 př. n. l.). Seneca vydechne v horké lázni. Stejně jako on musí zemřít dalších 18 spiklenců. Na samotného Nerona přijde řada o tři roky později.

Dáma s kosou mu Senecův ortel vrátí i s úroky. Z rozhodnutí senátu musí císař také spáchat sebevraždu. S jeho pádem tak skončí více než 90letá vláda julsko-klaudijské dynastie.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz