Domů     Objevení Troje: Šlo o největší podvod archeologie?
Objevení Troje: Šlo o největší podvod archeologie?
30.11.2022

Jaký dětský sen jste měli vy? Stát se popelářem? Nebo letět do vesmíru? Němci Heinrichu Schliemannovi se jeho dětský sen na rozdíl od většiny z nás skutečně vyplnil. A to si nekladl žádné nízké cíle. Chtěl prostě „jen“ objevit Homérovu slavnou Troju.

I když počkat… Nešvindloval náhodou trochu? Kdo vlastně toto slavné město nakonec objevil?

Přestože historicky většinou bereme za objevitele číslo jedna německého obchodníka a badatele Heinricha Schliemanna (1833–1890), ve skutečnosti je to možná s objevem Troje úplně jinak!

Heinrichovy narozeniny

Ze všeho nejdříve se pojďme s nejslavnější postavou na poli objevování Troje seznámit trochu blíže. Dětský křik z hrdla malého Heinricha je slyšet poprvé 6. ledna 1822 v německém Nebukowě. Narodil se do chudé rodiny.

reklama

Jeho tatínek je ale vzdělaný pastor, který jej seznámí s Homérovými spisy. Na vzdělání svých dětí mu totiž hodně záleží. Netřeba dodávat, že si Heinrich už jako dítě Homérovo dílo zamiluje a sní o tom, jaké by to bylo navštívit bájné město, o kterém psal.

Jeho cesta životem je dost trnitá. Kvůli nedostatku financí v rodině se mu nedostane kvalitního vzdělání, a tak střídá různá mizerně placená zaměstnání. Jednou dokonce o vlásek unikne smrti, když přežije havárii parníku, na kterém pracuje jako stevard.

Tak se dostane do Nizozemska, z nějž ho dále spletitý vývoj přivádí až do Ruska, kde coby poslíček jedné nizozemské firmy vybuduje slušnou kariéru. V Rusku nakonec také takříkajíc vleze do chomoutu.

Heinrich Schliemann FOTO: Universitätsbibliothek Heidelberg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Heinrich Schliemann FOTO: Universitätsbibliothek Heidelberg / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Životní obrat

Ptáte se, proč tak podrobně rozebíráme Schliemannův osobní život?

Pro jeho pozdější pátrání po Troje je to dost důležité, protože během nelehkého vývoje nasbíral tento Němec četné zkušenosti, zocelil se, vydělal i podědil dostatek peněz a také se naučil velké množství jazyků.

Domluvil se vedle rodné němčiny také anglicky, rusky, francouzsky, holandsky, španělsky, portugalsky, švédsky, řecky, latinsky, italsky, polsky, arabsky, a dokonce i turecky.

Teď tu však máme více než čtyřicetiletého, zkušeného Heinricha Schliemanna, který se v roce 1866 rozhodne kompletně změnit svůj život. Začíná studovat na univerzitě v Paříži, kde se věnuje vědeckému bádání o možnostech existence skutečné Troje.

Začíná si skutečně plnit svůj dětský sen. Svůj život nadále zasvěcuje vykopávkám v Řecku. A bere to z gruntu. Dokonce se i rozvádí se svou ruskou ženou a bere si za manželku Řekyni, která rovněž miluje Homéra a archeologii.

Plánek Troje na kopci Hisarlik FOTO: Bibi Saint-Pol / Creative Commons / volné dílo
Plánek Troje na kopci Hisarlik FOTO: Bibi Saint-Pol / Creative Commons / volné dílo

Do práce!

A tak jsme konečně v západním Turecku na pahorku Hisarlik v roce 1871, tedy v době, kdy je Schliemannovi čtyřicet devět let. Na toto místo ho přivádí jeho detailní znalost Homérových textů o slavné Troji.

Práce jdou ztuha, což bude platit pro celé období, kdy zde Němec se svým týmem pracuje. To ale neznamená, že by neustále nepřicházel na nové a nové nálezy. Většinou, respektive vždy, však jde o artefakt z jiné doby, než kdy měla existovat Homérova Troja.

K nemilému překvapení jde často o artefakty mnohem starší, aniž by se objevovaly takové, které by odpovídaly vyspělé civilizaci, již Homér popisuje ve svém díle. Tak objevuje třeba otesané kvádry podobné takovým, jaké lze vidět v Mykénách.

A také mnohé nápisy vytesané v kamenech. Ač není jisté, zda pocházejí z homérské Troje, Schliemann v to pevně věří.

Je však zmaten tím, že na drtivé většině nálezů jsou pouze vyryté různé symboly (často jde o svastiky), zatímco on se domnívá, že vyspělí Trojané znali písmo. Nebylo snad tomu tak?

Jde to ztuha

Schliemann je po pár letech vysílen a zklamán. Několikrát musí z byrokratických důvodů také pahorek Hisarlik opustit, vždy se sem ale znovu vrátí. Našel toho mnoho, ale nic, co by přesvědčivě dokazovalo existenci Troje.

Zlom však přichází, když objevuje základy čtvercové věže, které odpovídaly tomu, co popisuje Homér. Dále 24. února 1873 objevuje nápis „to hieron“, což znamená svatyně. Schliemann si je jistý tím, že jde o Athénin chrám.

Podobnými nálezy Schliemann postupně dospívá ke stále většímu přesvědčení, že skutečně objevil stavby slavné Troje. Své práce ukončuje na začátku léta 1873 s tím, že jeho úkol je splněn, že je Troja nalezena.

V samém závěru prací se mu podaří vůbec největší objev – odhalí kruhovou hradbu, vedoucí do Sakajské brány. Ta jej přivádí i k domnělému Priamovu pokladu, což je však nález, jehož pravost je rovněž velmi zpochybňována.

Nesmrtelný odkaz

Jak celou dobu naznačujeme, podle Schliemannových kolegů archeologů (nutno podotknout, že i mnohem zkušenějších), je to se závěry Němcova bádání velmi složité. Mezi pochybovači je i Němcův spolupracovník, Angličan Frank Calvert (1828–1908).

Ačkoli tedy Schliemann podle všeho nikdy přísně vzato neobjevil to, co se domníval (ani skutečné zbytky Troji, ani Priamův poklad nebo zlatou masku krále Agamemnona), nelze mu upřít jeden zásadní přínos, a sice to, že správně určil polohu, kde se Homérovské město nacházelo.

Stačila mu k tomu nejen dokonalá znalost jeho textů, ale i nekonečné nadšení, kterým bude již navždy inspirovat badatele z celého světa.

Trojská válka patří k nejznámějším příběhům světové historie. FOTO: User Dr.K. / Creative Commons / volné dílo
Trojská válka patří k nejznámějším příběhům světové historie. FOTO: User Dr.K. / Creative Commons / volné dílo

Schliemann ničitel?

Schliemannův amatérský základ v archeologii se podle mnohých negativně projevil nejen v tom, že nepřesně určoval své nálezy, ale také v tom, že svým bádáním nenávratně poškodil spousty dalších památek.

Především zeď z římsko-řeckého období, kterou Schliemann proboural při snaze vniknout do nitra pahorku Hisarlik.

Za nejslavnější dílo, kritizujícího tohoto německého badatelského nadšence, můžeme označit knihu Mýty, skandály a historie od amerických autorů Williama Caldera a Davida Trailla.

Skuteční objevitelé

Přesněji vzato tedy skutečné archeologické pozůstatky Troje neobjevil Schliemann, ale až pozdější badatelé. Všichni objevovali další artefakty velmi postupně.

A vhledem ke stáří nálezů, ale také tomu, že hlavním cílem je vždy jejich porovnání s Homérovým textem, je vždy velmi obtížné stoprocentně označit jejich pravost.

Tak například tým Manfreda Korfmanna (1942–2005) a jeho asistenta Briana Rosea nachází různé hroty a šípy, které podle modernějších postupů bádání odpovídají době, kdy měla Troja existovat.

Jde podle nich o jasný důkaz trojské války, která měla proběhnout v období kolem roku 1200 před naším letopočtem. A nutno podotknout, že jejich výzkumy byly mnohem sofistikovanější než ty Schliemannovy.

Právě objevy Korfmanna jsou dodnes považovány za ty, které skutečně dokázaly, že Homérem popisované slavné město není pouhou legendou, ale že skutečně existovalo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz