Nevěděli bychom co je za den, jak se jmenujeme, ani jak začínala tato věta. Zkrátka nic by nefungovalo, kdyby náš mozek nevytvářel vzpomínky! Jak to vlastně dělá?
Když naše smyslové receptory něco vidí, slyší nebo cítí, předají to dalším kolegům z nervové soustavy a informace putuje dál. Dokud se nedostane do té části mozku, která je za daný typ paměti (zrakové, čichové, hmatové…) zodpovědná. Pak vzniká vjem.
A co s ním se potom stane? Někdy zůstane v mozku jen pár vteřin nebo minut (krátkodobá paměť), zanikne a zmizí po něm všechny stopy.
Anebo, když nás něčím zaujme, věnujeme mu více pozornosti nebo si ho v duchu opakujeme, asi po 45 minutách se uloží do paměti dlouhodobé. Kde vydrží třeba celý život.
Co se do ní vejde?
Paměť mají nejen lidé, ale i počítače. Kdo je na tom lépe? Jak velký prostor by naše paměť zabrala na úložném disku?
Vědci na to jdou přes počet propojení nervových buněk – jedno odpovídá jednomu bitu informace. Mozek obsahuje miliardy neuronů, každý z nich může vytvořit tisíce spojení.
Jeden z nejnovějších výpočtů, zveřejněný letos v časopise Scientific American, odhaduje paměťovou kapacitu mozku na 2,5 petabytů (2,5 milionů gigabytů) informací. Pokud máte v počítači disk o velikosti 500 GB, paměť ve vaší hlavě je teoreticky 5 000krát větší!
Pozor na vetřelce!
Paměť nás umí oklamat! I když máme pocit, že vzpomínky držíme pěkně pod zámkem, dějí se s nimi velké věci.
Někdy zapomeneme na podstatné detaily, jindy to náš mozek zcela poplete a vzpomínky jsou zkreslené. Anebo si vytvoříme falešné!
Skutečně si ten příběh pamatujeme, nebo ho známe jen z vyprávění? Zatímco my jsme v koncích, vědci zkouší metodu magnetické rezonance. Lidé s falešnými vzpomínkami prý skutečně mají změny na jistých částech mozku.
Proč zapomínáme na dětství?
Pamatujete si na svoje první krůčky? Oslavu prvních narozenin? Asi ne. Všechno, co se nám přihodí zhruba do 3 let života, zpravidla zapomeneme! Proč?
Podle jedné z teorií si děti neuchovají vzpomínky z doby, kdy ještě neuměly mluvit a nedokázaly si tedy zážitky pojmenovat.
Když však kanadští neurovědci zkoumají paměť mladých myší, neunikne jim obrovský růst mozkových buněk. Stejně tak mozek malých dětí se nejspíš tak rychle vyvíjí a tvoří nové struktury, že všechno staré rozmetá!
Jak ji přelstít?
Když vám někdo nadiktuje telefon po číslech, okamžitě ho zapomenete. Pokud ale z čísel udělá tři trojice, šance na zapamatování je vyšší! Jak je to možné? Tzv. pracovní paměť je totiž omezena na 4 až 5 položek. 3 skupiny údajů ale zvládne hravě!
Patříte k pravákům? Při čtení či poslouchání čehokoliv stiskněte pravou ruku v pěst. Když si to pak budete chtít všechno zapamatovat, sevřete v pěst levou! Takovéto „přepnutí“ vytvoří v mozku nové neuronové sítě. A paměť bude čilejší…
Paměť miluje vůně! Připravujete si prezentaci, kterou budete říkat zpaměti? Při fázi učení použijte výraznější parfém. Pak po něm sáhněte znovu, až přijde okamžik vašeho výstupu. Paměť si vůni snadno spojí s informacemi, u kterých jste ji cítili naposledy.
Žvýkejte! Řada výzkumů již potvrdila, že při žvýkání žvýkačky dochází k většímu prokrvení jistých částí mozku. Pokud jste žvýkali během učení, žvýkačku se stejnou příchutí si opět vezměte i na zkoušku.
Potřebujete si zapamatovat seznam informací? Z každé si vytvořte příběh. Dejte jim lidská jména, legrační oblečení, nebo je v duchu rozmístěte po bytě. Pomáhá také sepsat si je do seznamu a očíslovat.
Kdo nás trumfne?
Ve vizuální paměti by nás nejspíš porazili šimpanzi! Když jim při experimentu vědci ukazují obrázek s různě rozmístěnými čísly, okamžitě si zapamatují, kde které leží. A nemusí se na to nijak soustředit, jak bychom se snažili my.
Dávné události si zase skvěle pamatují lachtani. Mořští biologové z Kalifornie na to přijdou už na konci 20. století – když lachtanům ukážou kartu s určitými symboly, vzpomenou si na ně ještě za 10 let!
I lachtany by prý ale porazili delfíni, kteří třeba nejrůznější zvuky vydávané ostatními jedinci poznají i za 20 let!
Ohromnou kapacitou paměti se zas pyšní pták ořešník americký. Přesně si zapamatuje polohu až 30 000 předmětů, které si poschovával různě po okolí.
Zrádné dveře
Znáte to – pro něco jdete do vedlejší místnosti, ale jen co tam dorazíte, netušíte, co jste chtěli! Jak jste to mohli tak rychle zapomenout?
Podle psychologů za to možná mohou dveře. Pro mozek jsou signálem něčeho nového Nová místnost, nová kapitola. Všechno z té staré vypadne z paměti!
Vzpomínky a anti-vzpomínky
Každá vzpomínka v našem mozku v podstatě není nic jiného než soubor elektrických impulzů. Co by se ale stalo, kdyby tyto impulzy neustále jiskřily? Asi jako kdybyste spustili všechny programy v počítači. Dojde ke kolapsu!
Oxfordští vědci proto v roce 2016 docházejí k názoru, že elektrický náboj vzpomínek musí něco tlumit – takzvané anti-vzpomínky. Neznamená to však, že by nám anti-vzpomínky ty skutečné vzpomínky mazaly, pouze uklidňují části mozku, které zrovna nepotřebujeme. Aby zbylo dost energie na něco nového.
Nejlepší paměť nechtějte!
Přáli byste si nikdy na nic nezapomenout? Buďte za svou děravou paměť rádi. Schopnost pamatovat si naprosto všechno je totiž téměř nemocí – jmenuje se hypertymézie a lidé, kteří jí trpí, rozhodně lehký život nemají.
Pamatují si každý den svého života do nejmenších detailů, stále se jim všechno znovu přehrává a neskutečně je to vyčerpává.
Přestože se již vědci u nich všimli jistých abnormalit v mozku, zatím je hypertymézie spíš velkou záhadou.
Pomůže nám protéza?
Jste na tom s pamětí spíš dost bídně? Už brzy by vám mohla pomoci tzv. paměťová protéza. Postup je však trochu radikální – je třeba ji implantovat do mozku!
Poprvé tyto paměťové pomocníčky zkoušejí američtí vědci v Severní Karolíně v roce 2018. Prozatím tedy na pacientech, kteří již mají zavedeny elektrody kvůli léčbě Alzheimerovy choroby.
Když se stejné elektrody využijí pro sledování paměťové činnosti mozku, a poté naprogramují pacientům na míru, jejich paměť se zázračně zlepší téměř o polovinu!
