Je géniem, jakých pozná 20. století jen pár. Vždyť právě díky němu bude druhá světová válka přinejmenším o dva roky kratší! Přesto ho Velká Británie zavrhne a on umírá zoufalý a za okolností, které dodnes budí otázky…
Stolní lampa vrhá světlo na bezvládné tělo muže ležícího na posteli. Nepřítomný pohled britského matematika a kryptoanalytika Alana Turinga (1912–1954) prozrazuje, že se již nikdy nebude zabývat svými teoriemi.
Když hospodyně otevírá v červnu 1954 dveře do jeho pokoje, nachází vedle mrtvoly nakousnuté jablko. Podle následného pitevního nálezu má Turing zemřít na otravu kyanidem draselným, kterým bylo zřejmě ovoce napuštěno. Ale bylo vše tak jednoduché?
Spojenci před kolapsem
Nebe nad kanálem La Manche zakrývají desítky německých bombardérů Heinkel He-111. Záhy se pod nimi objeví konvoj britských lodí přivážejících do „Albionu“ železnou rudu a potraviny. Než se námořníci vzpamatují, němečtí piloti na ně shodí náklad pum.
Zatímco některá plavidla jsou poškozena, další dvě jdou ke dnu. Na konci roku 1941 představují nacistické nálety a ponorkové útoky na britské námořnictvo závažný problém, kvůli kterému Velké Británii i jejím Spojencům hrozí „vykrvácení“.
Německý wehrmacht zároveň rychle postupuje do nitra Sovětského svazu. O změnu situace se zaslouží i géniové pod vedením Alana Turinga!
Na škole ho šikanují
Alan Turing, který prvně spatří svět 23. června 1912, nemá zrovna šťastné dětství. Jeho rodiče pobývají v koloniální Indii a malého Alana mají na starosti chůvy.
K pocitu odstrčenosti přispívá i fakt, že je Turing citlivým a inteligentním mladíkem, který již na internátní škole Sherborne v Dorsetu vyniká v matematice, chemii a fyzice, zatímco na ostatní předměty trochu „kašle“.
Už v 15 letech umí vysvětlit teorii relativity, ale s vrstevníky si nerozumí. Je výstředním introvertem. Navíc má jiné zájmy než oni. Jak už to bývá, záhy se stává terčem bití a ponižování.
Na střední škole se však seznamuje s Christopherem Morcomem, který sdílí jeho zájem o vědu.
Těžká rána pro génia
Inteligentní Morcom nejenže prohloubí Turingovův rozhled, ale také se do něj zřejmě budoucí vědec zamiluje. Když Turingův kamarád na prahu dospělosti umírá, představuje to pro citlivého mladíka šok.
Vzápětí je ale přijat na univerzitu v Cambridge, kde překvapuje novátorskými teoriemi o matematice a výpočetních strojích. Excentrický Turing zde teoreticky určuje, jak lze definovat umělou inteligenci, jež je tehdy neznámým pojmem.
Vědecké úspěchy ho katapultují až do Bletchley Parku v Buckinghamshiru, kde má pro britské ministerstvo zahraničí a rozvědku.
Bořitelé tajných kódů
Tajnou skupinu pod vedením Alexandra Guthrie Dennistona (1881–1961) nazvanou Ultra tvoří ti nejlepší z britských mozků.
Nechybí zde brilantní vědci jako Gordon Weichman (1906–1985), Max Newman (1897–1984) a další. Čeká je záludný úkol. Vymyslet způsob, jak prolomit nepřátelské šifry.
Nejtěžší z nich je německý kód Enigma považovaný za téměř nerozluštitelný. Používají ho ozbrojené složky třetí říše pro šifrovanou rádiovou komunikaci.
Jediná žena jeho života
Otec počítačů – jak se Turingovi přezdívá – si v Bletchley Parku pro svůj excentrický vzhled a chování vyslouží přezdívku „Profesor“ a stane se nejdůležitějším členem dešifrovací skupiny.
Prožije také krátký románek s jedinou ženou svého života – kryptoanalytičkou Joan Clarke (1917–1996). I když se zasnoubí, Turing se nakonec v létě 1941 rozhodne s Joan rozejít. Přesto zůstávají dobrými přáteli.
Takový lepší psací stroj
Enigma připomíná komplikovanější psací stroje. Jenže sestavená šifra může dosahovat mnoha stovek milionů kombinací. Po stisknutí písmena na klávesnici se rozsvítí žárovka nad jiným písmenem – kterým, to závisí na posunutí kruhových kotoučů.
Nastavení strojů však Němci každý den mění, takže je při tolika kombinacích téměř nemožné vyluštit kód lidskými výpočty. Turingova geniální mysl však najde řešení!
Slabina v dokonalém systému
Po počátečních neúspěších zdokonalí elektromechanický polský dešifrovací stroj nazývaný Bombe (česky bomba), který simuluje funkci Enigmy. Dlouho není zřejmé, podle čeho do něj lze zadat vstupní data, ale nakonec se ukáže slabina systému šifrování.
Němečtí operátoři totiž často zahajují komunikaci stejnou sekvencí znaků, která poslouží jako dekódovací vzor. V létě 1943 již pracuje v Bletchley Parku kolem 200 těchto zařízení na dešifrování kódu Enigma!
Zakázaná láska
Především díky vědcům z Bletchley proběhne úspěšně spojenecká invaze na Sicílii v červenci 1943 i vylodění v Normandii o rok později. Díky zachyceným informacím totiž mohou Spojenci přizpůsobit bojovou taktiku pro konkrétní podmínky.
Britský tým kryptoanalytiků však kvůli studené válce zůstává utajen desítky let i v době míru. Jeho členové pokračují v civilní práci, aniž ostatní vědí o jejich zásluhách.
I Turing po válce přednáší na vysokých školách a pracuje na civilním počítači ACE. Roku 1952 se ale během vyšetřování krádeže policistům přizná, že udržuje vztah s 19letým mladíkem Arnoldem Murrayem. Něco takového se tehdy považuje v Anglii za nepřípustný zločin!
Smrt podle Sněhurky
Vzápětí si vyslechne ortel soudu. Za „nemravnost“ a „sodomii“ si může vybrat – buď půjde do vězení, nebo se během chemické kastrace podrobí podávání estrogenu. Nešťastný vědec zvolí druhou možnost a pravidelně je „léčen“ ženským hormonem.
Následně je též vyhozen z manchesterské univerzity, někteří známí se s ním přestanou stýkat a pod vlivem estrogenu mu narostou prsa. „Léčba“ mu navíc ničí zdraví. Jak vše dopadne?
Podle oficiální verze je Turing psychicky na dně, a proto spáchá 7. června 1954 sebevraždu kyanidem draselným, který zřejmě vstříkl injekční stříkačkou do jablka. Turing se prý inspiruje pohádkou o Sněhurce, kterou má rád. Jenže není pohádkou spíš oficiální verze jeho smrti?
Pozřel jed omylem?
Podle svědků je Turing známý svou veselou povahou. Podobně radostnou náladu má prý i na obědě s přáteli krátce před smrtí. Mohl tedy tento roztržitý excentrik pozřít jed omylem, jak si myslí jeho matka?
Nejméně od roku 1952 je sledován britskou policií a možná i MI6 a je mu zakázán kontakt s některými lidmi. Byly tedy důvodem jeho smrti deprese, nebo spíše znalost nejdůležitějších tajemství Velké Británie, ale i Německa a Sovětského svazu?
Vždyť Turing má přehled nejen o válečných šifrách, ale také o množství „špinavých akcích“ na obou stranách fronty! Anebo je dokonce podezřelý ze špionáže?
Věděl až příliš?
Zajímavé je, že nikoho nenapadne laboratorně ověřit přítomnost kyanidu v jablku! V Turingově diáři jsou navíc zaneseny schůzky a koupené vstupenky – obojí na následující dny po smrti! Choval by se tak sebevrah? Chybí také dopis na rozloučenou.
Proč to není nikomu z kriminalistů nápadné? Vyšetřování je překvapivě rychle ukončeno. Spekuluje se, zda Turing nezačal pod vlivem okolností vyhrožovat, že prozradí některá tajemství.
