Předtím než přišel nový druh koronaviru, nemoc označovaná jako covid-19, se lidstvo od 80. let 20. století, kdy proběhla poslední pandemie chřipky, obávalo jakéhokoli spojení zvířecích virů s těmi lidskými.

Přesně to se stalo v případě prasečí chřipky.

Začalo to v roce 2009 a od té doby se to víceméně táhne až do současnosti. Přesně 25. dubna 2009 potvrdilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA celkem 8 případů onemocnění novým typem prasečí chřipky A (H1N1) ve dvou státech – Kalifornie a Texas.

Tato onemocnění proběhla s mírnými příznaky a u všech nemocných došlo k úplnému uzdravení.

V Mexiku to bylo nejhorší

Počátky prasečí chřipky asi nejvíce zasáhly Mexiko, proto se onemocnění často označuje jako mexická chřipka.

Od označení prasečí chřipka upustily také odborné kruhy, a to z důvodu, že výzkum nové mutace viru ukázal, že v něm jsou obsaženy geny jak prasečí, ptačí, tak i lidské chřipky.

Během prvních měsíců roku 2009 virus postupně mutoval a zpočátku byla alarmující úmrtnost. To se však nakonec zvrátilo a hlavně na území Mexika se do konce roku dostala čísla na mnohem nižší úroveň.

Ve Spojených státech amerických, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.

Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i ty smrtelné. I když se úmrtnost na prasečí chřipku řadí mezi ty nižší, nebylo by, podle odborníků, moudré ji podceňovat.

V USA na potíže s ní zemřelo více než 10 tisíc lidí. V historii chřipkových epidemií se přesto řadí mezi ty mírnější.

Specialisté se shodují, že vir H1N1 nevznikl samovolně ve volné přírodě, obsahuje totiž mutaci osmi genů, které jsou lidské, ptačí a prasečí a jež pocházejí z různých oblastí světa.

Spekuluje se tedy o tom, že virus mohl být vytvořen vědci v laboratořích, aby sloužil jako biologická zbraň, tato informace však dosud nebyla potvrzena.

Očkování je záchranou

Na konci dubna 2009 se prasečí chřipka dostala do Evropy a 25. května ohlásila první případ i Česká republika, dle lékařů onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku.

Vznik pandemie prasečí chřipky Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 11. června 2009. Na jaře roku 2010 začaly první hromadné vakcinace proti onemocnění, například na Kubě nebo v Kambodži. V závěru roku 2010 WHO dokonce označila pandemii mexické chřipky za ukončenou.

Potvrzených obětí viru H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně, a proto mohou být skutečná čísla mnohem vyšší, to však zůstane skryto v minulosti.

Údaje WHO nebo amerického CDC hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých, tyto zprávy jsou však neoficiální, protože u většiny zemřelých nebyly provedeny laboratorní testy na přítomnost viru.

„Tato pandemie si skutečně vyžádala vysoký počet obětí,“ řekla doktorka Fatimah Dawoodová ze CDC. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat, stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.

Například v průběhu jednoho roku na nemoc v ČR zemřelo 102 lidí, na běžnou chřipku a komplikace s ní spojené u nás ročně zemře přes 2 000 lidí.

„Přestože je prasečí chřipka závažná, nemá povětšinou horší průběh než obyčejná chřipka,“ uvedl šéf zdravotní Rady Evropy Wolfgang Wodarg a označil vyhlášení prasečí chřipky za pandemii Světovou zdravotnickou organizací za falešné.

Jednalo se dle něj o tlak farmaceutických firem ke zvýšení prodejnosti vakcíny. Odmítání očkování je však podle mnoha odborníků důvodem návratu nemocí, které byly již v minulosti vymýceny, a jde tak ve světovém zdravotnictví o problém číslo jedna.

Je jí konec?

Koncem roku 2010 byla pandemie mexické chřipky oficiálně prohlášena WHO za ukončenou, přesto se však může vracet jako sezónní chřipka.

Z oficiálních dat vyplývá, že zásoby vakcín proti viru H1N1 jsou vesměs stále efektivní a v dostatečných zásobách připraveny k použití pro očkování nejen rizikových skupin.

„Mexická chřipka se nejspíše bude vracet. Přesto je dobrou zprávou, že virus z velké části ztratil svůj původní potenciál nebezpečí. Tentokrát jsme prostě měli velké štěstí.

Virus během pandemie nezmutoval ve smrtelnou formu,“ uvedla bývalá šéfka WHO Margaret Chanová.

Přestože se bezprostředně po vyhlášení konce pandemie dal virus na ústup a byl na mnoha místech prohlášen za méně vážný, než je tomu u běžné chřipky, na dalších místech, kde se s ním původně nepočítalo, způsoboval nepříjemnosti, jedná se například o západní Afriku.

„Někteří zdejší lidé, kteří se prasečí chřipkou nakazili, nemají přístup ke zdravotní péči,“ dodala Dawoodová s tím, že to je primární problém rozvojových zemí.