Nadváha a obezita dosáhly v posledních letech pandemických rozměrů. Odhaduje se, že do roku 2030 bude mít vyšší tělesnou hmotnost téměř 58 % dospělých obyvatel planety.

Nadměrné hromadění tělesného tuku je však rizikovým faktorem mnoha nemocí, jako je například NAFLD – nejčastějšího chronického onemocnění jater na světě.

NAFLD je zkratka pro nemoc zvanou Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, což v češtině označuje nealkoholovou tukovou chorobu jater. V současné době se jedná o nejčastější chronické onemocnění jater na světě.

Nejnižší výskyt je v Africe (13,5 %), nejvyšší na Blízkém východě (31,8 %) a v Jižní Americe (30,4 %). V Evropě postihuje přibližně 25 % lidí.

Výskyt tohoto onemocnění se neustále zvyšuje a souvisí s celosvětovou epidemií obezity a s ní spojenými komplikacemi, jako jsou cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak či zvýšená hladina krevních tuků.

NAFLD lze rozdělit na tzv. steatózu neboli ztukovatění jater, při kterém je více než 5 % jaterních buněk poškozeno tukem, a tzv. steatohepatitidu (NASH), kdy je již na játrech přítomen zánět a poškození jaterních buněk.

U většiny pacientů stanoví lékař tuto diagnózu ve věku mezi 50. a 60. rokem života, ale může se vyskytnout i u mladých lidí, nebo dokonce i u dětí. Nejčastějším příznakem je únava, polovina pacientů ale nemá žádné příznaky a onemocnění je zjištěno náhodně.

Rizikové faktory

Mechanismy odpovědné za hromadění tuku v játrech nejsou zcela objasněny, podílí se na nich řada faktorů – od genetické predispozice přes vysoký příjem kalorií až po špatné složení stravy a nízkou fyzickou aktivitu.

„Příčinou je především nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, což vede k hromadění tuku v tukové tkáni.

Ta pak uvolňuje větší množství volných mastných kyselin a cytokinů, které se ukládají mimo jiné ve svalech, slinivce břišní nebo právě v játrech ve formě tukových kapének,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Lazák.

U steatohepatitidy hrozí postupný rozvoj až do stavu nezvratné a neléčitelné cirhózy. Tento vývoj trvá desítky let a stále se přesně neví, proč se u některých pacientů se ztukovatělými játry zánět vyvine.

Mezi rizikové faktory patří kromě zmiňované cukrovky či obezity také věk nebo určité genetické vlivy.

Paradoxně nejčastější příčinou úmrtí pacientů s touto chorobou ale nejsou jaterní komplikace, nýbrž kardiovaskulární onemocnění, následované rakovinou, přičemž problémy s játry jsou až na třetím místě.

Jak lze léčit ztukovatění jater?

Léčebné postupy závisí na stupni postižení jater.

„Pacienti s prostou steatózou nevyžadují specifickou léčbu a měli by být léčeni především na nemoci, které s NAFLD souvisí, doporučena je rozhodně také redukce nadváhy.

Větší pozornost přímo léčbě jater by se měla věnovat až pacientům se zánětem jater (steatohepatitidou),“ říká MUDr. Michal Lazák a dodává:

„Naprosto zásadním opatřením je změna životního stylu zahrnující dietu se sníženým obsahem cukru a tuku, vyloučení alkoholu a pravidelnou aerobní fyzickou aktivitu.“