Nedávno otevřená výstava v Národním muzeu s názvem Nikdy se nevzdáme! se nyní dočkala i své putovní verze.
Tato výstava nese rovněž název Nikdy se nevzdáme!
a byla zahájena v budově Velvyslanectví České republiky v Londýně u příležitosti Dne ozbrojených sil za účasti velvyslankyně ČR ve Velké Británii Marie Chatardové, delegace poslanců Poslanecké sněmovny České republiky, brigádního generála Vratislava Berana a generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše. K vidění bude od 29. června do 31. srpna letošního roku.
Pohled do minulosti
Panelová výstava na české ambasádě prezentuje události spojení s akcí Anthropoid 1941-1942. Zaměřuje se především na kontext československo-britské spolupráce v oblasti výcviku československých parašutistů a jejich pobytu ve Velké Británii před samotným seskokem.
Následně se výstava věnuje samozřejmě i samotnému útoku na Reinharda Heydricha a důsledkům na území Protektorátu. Představeny jsou také osobnosti jako například generál Alois Eliáš nebo osudy rodin, které pomáhaly parašutistům.
Větší pozornost je poté věnována i politickým a mezinárodním důsledkům akce, jako je oduznání Mnichovské dohody ze strany velmocí nebo důsledky v osudech poválečného Československa a česko-německého vztahu.
Vícesmyslová výstava
Součástí výstavy je také originální audiovizuální smyčka prezentující širší souvislosti událostí od roku 1938 do roku 1945 s velkým důrazem na mezinárodní okolnosti a také osud neobyčejného hrdinství obyčejných lidí.
Národní muzeum tak díky spolupráci s velvyslanectvím ČR ve Velké Británii prezentuje toto téma v roce významného výročí také britské veřejnosti.
Putovní výstavu Nikdy se nevzdáme! připravil odborný tým Národního muzea, který stál za přípravou stejnojmenné výstavy v Praze pod vedením prof. Michala Stehlíka.
Nikdy se nevzdáme!
Výstavní projekt Národního muzea a Vojenského historického ústavu Praha s názvem Nikdy se nevzdáme! byl návštěvníkům zpřístupněn 28. května 2022 a vidět ho mohou až do konce letošního roku.
Připomíná v širších souvislostech realitu protektorátu i události a osudy spjaté s 38 dny druhého stanného práva v období mezi 27. květnem a 3. červencem roku 1942. To vše se zaměřením na osudy konkrétních lidí, ať už aktivních odbojářů, žen či nezletilých.
Nechybí však ani osobnosti z řad elit, jako je například Alois Eliáš či Vladislav Vančura.
