V pokoji sedí žena, je rozzlobená. Nohy má od sebe a v ruce drží rákosku. „Okamžitě přijď sem!“ křikne na brýlatého muže ve vedlejší místnosti. Ten vstoupí se sklopeným zrakem. Žena mu přikáže přehnout se přes její stehna a rychlým pohybem stáhne muži kalhoty.
Na jeho nahou zadnici začnou dopadat rány rákoskou. Nikoli jen náznaky – tohle je skutečný výprask.
Nejde o scénu z pornografického románu. Takhle si představuje setkání se svou milou Norou Barnacleovou (1884–1951) jeden z nejvýznamnějších spisovatelů začátku 20. století, James Joyce (1882–1941).
„Jsem rád, že mi má děvka píše, abych si ji vzal zezadu, abych použil její ústa, a že mi chce rozepnout poklopec…,“ píše v jednom z dalších vzkazů.
Jezuitská výchova
Nejstarší z deseti dětí v přísně katolické irské rodině to nemá zrovna jednoduché. Výchova je velmi přísná a vše se ještě stupňuje v šesti letech, kdy James nastupuje do jezuitské koleje.
Zde se brzy ukazuje, že tento křehký mladík má mimořádnou inteligenci a nesporné literární nadání.
Jak zabránit pletkám
Jen o dva roky mladší Nora Barnacleová absolvuje národní školu. Pracuje jako pradlena a uklízečka, její velkou láskou je Michael Feeney (1889–1897). Ten ale brzy umírá. V Nořině srdci ho nahradí Willie Mulvagh (1881–?).
Její katolické rodině ale dochází trpělivost. V roce 1903 ji pošlou pracovat ke strýci do Dublinu, aby přestala s neustálými aférami.
Osudové setkání
Ale ani to nepomůže. Píše se 10. červen 1904 a po chodbě hotelu si to vykračuje 22letý mladý muž s brýlemi na očích. Trpí oční vadou, ta mu ale nezabrání, aby si na chodbě nevšiml komorné. I ji zřejmě mladý spisovatel zaujal, prohodí spolu jen pár slov.
Ale již za šest dní se spolu setkají doopravdy. Začíná vztah plný vášně a – soudě podle dopisů – i perverzního sexu.
Nezapomenutelné setkání
Den první schůzky s Norou je pro Joyce tak důležitý, že jej učiní hlavním svátkem Bloomsday ve svém nejznámějším románu Odysseus. V jednom ze slušnějších dopisů napsaných přibližně o měsíc později napíše: „Cítím se, jako by mě někdo udeřil.
Uviděl jsem vás v půl jedenácté a od té doby jsem seděl na židli jako blázen a nebyl jsem vůbec schopný cokoli udělat. Nebyl jsem schopný dívat se na nikoho jiného než na vás.“
Sžírající žárlivost
Milenci společně brzy cestují po Evropě. Žijí spolu v Terstu, později v Paříži a Curychu. Zamilovaného Joyce trápí žárlivost: „Udělal ti to někdy ten chlapec? Nerozepnuly jeho prsty někdy tvé kalhoty a nevklouzly dovnitř?“ dotírá James.
S Norou se nakonec na několik let usadí v Terstu. Pouhý rok po seznámení se jim narodí syn Giorgio (1905–1976) a o rok později, 26. června, dcera Lucia Anna (1906–1982).
Děti štěstí nepřinesou
Vztah mezi Norou a Joycem se ale dostává do krize. Velkou ranou pro oba milence je Nořin potrat v roce 1908. Původní erotické dopisy nahrazují stížnosti sestře.
Lucii je navíc později diagnostikována schizofrenie.
Joyce absolvuje mezi roky 1917 a 1930 několik očních operací, v jejichž důsledku na nějakou dobu oslepne. Přes všechny problémy oba svůj vztah na přání Joyceova otce zlegalizují v roce 1931 a zůstávají spolu až do umělcovy smrti.
