Domů     Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských S má větší význam, než by se zdálo. Za prvé jde o nově vypsanou soutěž zbrusu nového Českého svazu fotbalového.

Za druhé na zápase sedí v první řadě budoucí československý prezident Edvard Beneš.

„Nepije, nekouří, netančí, nemá metresy, nevyhledává společnost, nehraje karty! Proboha, co tedy dělá?“ vyjadřuje se o Edvardu Benešovi (1884–1948) jeden národně socialistický poslanec.

Podobně to ví vidí i šéf agrární strany Antonín Švehla (1873‒1933), který si dokonce neodpustí poznámku, že s ním „je to s ním k čertu.“ U svých současníků pověst suchara už jako ministr zahraničí v letech 1918‒1935. „Věnuje se 18 hodin denně práci?

Jak to dokáže? To není možné,“ myslí si většina politiků jeho doby. Jeho asketický život nemohou skousnout.

reklama
Pohledný mladík Edvard Beneš patří k nadšeným sportovcům. FOTO: Harris & Ewing/Creative Commons/Public domain
Pohledný mladík Edvard Beneš patří k nadšeným sportovcům. FOTO: Harris & Ewing/Creative Commons/Public domain

Sokolem od šesti let

Beneš ale jednoho velkého koníčka má. Od mládí patří k velkým sportovcům. Hýbat se je pro něj stejně důležité jako dýchat. Je mu šest let, když vstupuje do Sokola.

„Celá rodina byla vychována sokolsky… I když mne život od sokolství odsunul, zůstával a zůstal můj poměr k sokolstvu stále stejný… Vyrostl jsem v Sokole a srostl s ním,“ vzpomíná jako aktivní politik v roce 1936. Vzorem jsou mu starší bratří, kteří dokonce postaví doma na zahradě hrazdu, aby mohli trénovat i mimo tělocvičnu.

Když v roce 1901 Edvard odchází z rodných Kožlan na studia na gymnázium v dnešní Londýnské ulici na pražských Vinohradech, je jasné, že sport ho bude provázet i tady. Přísní profesoři na gymnáziích ale nepatří mezi fanoušky mimoškolních aktivit.

Razí názor, že student se musí učit a na všechno ostatní má dost času až se zdárně popere s maturitními otázkami. Angažmá ve sportu proto zavání i vyhazovem ze školy.

Trochu jiný pohled má na věc Edvardův starší bratr Vojtěch Beneš (1878‒1951), který sám učí v Praze. Je proto jasné, že když Edvard najde útočiště právě u něj. „Nechceš hrát fotbal?“ nadhodí Vojta před Edvardem. Sám si tuhle hru oblíbil.

Slovo dá slovo a Edvard se díky Vojtově podpoře stává členem pražského fotbalového klubu Slavia.

Kolegové politici ho považují za suchara. Vadí jim, že nemá žádnou neřest. FOTO: Neznámý autor, Transfer; United States. Office of War Information. Overseas Picture Division. Washington Division; 1944/Creative Commons/Public domain
Kolegové politici ho považují za suchara. Vadí jim, že nemá žádnou neřest. FOTO: Neznámý autor, Transfer; United States. Office of War Information. Overseas Picture Division. Washington Division; 1944/Creative Commons/Public domain

Hraje pod pseudonymem

Edvard si ale uvědomuje nebezpečnost situace. Pokud to praskne, určitě přijde o prospěchové stipendium a co víc, bude si muset sbalit svých pět švestek. A to navzdory tomu, že není v A týmu. Céčko Slavie, za které nastupuje, nemá velké ambice.

Jeho úkolem je hlavně propagace fotbalu. Jezdí předvádět cvičné zápasy na venkov. I když na něj díky tomu není upřena příliš velká pozornost, stejně je to pro něj hra s ohněm. „Nesmí mě vyhodit ze školy. Budu hrát pod jiným jménem,“ vyřeší situaci mazaně.

Do sestavy proto nastupuje pod pseudonymy. Vystřídá různá jména od Königa přes Spolného až po Bělského, Novotného, Bergra nebo Šíchu. Hraje na levém křídle, kde využívá svůj rychlý běh.

„Měl jsem přebytek životní síly, musel jsem ji nějak vybíjet,“ popisuje důvod, proč tráví čas s mičudou. Sportovní aktivity ale nejsou jedinou věcí, kterou Edvard pije svým profesorům krev.

Provokuje i svými pokrokovými názory, propaguje třeba teorie Charlese Darwina (1809‒1882). Obzvlášť mu to dává „sežrat“ třídní profesor latiny Hrdlička.

Benešova vila v Sezimově Ústí. Z fyzických aktivit je jeho koníčkem také zahradničení, kterému se věnuje právě zde. FOTO: Irena Vesela/Creative Commons/Public domain
Benešova vila v Sezimově Ústí. Z fyzických aktivit je jeho koníčkem také zahradničení, kterému se věnuje právě zde. FOTO: Irena Vesela/Creative Commons/Public domain

Přijde o stipendium

I když slávistický dres obléká od primy až do sexty, v roce 1904 jeho sezónu předčasně ukončí zranění. „Jednou si při hře zlomil nohu. Bylo to zjara 1904. Tuším, že soupeř se jmenoval Horymír Vyšehrad. Omdlel a byl odvezen do nemocnice.

Když ho vzkřísili, byla jeho první otázka: Vyhráli jsme?“ popisuje Vojta Beneš soumrak bratrovy fotbalové kariéry. Věc ale neskončí jenom zraněním. Edvard tuší, že ve škole bude průšvih. Proto raději zůstává v nemocnici, a to celý měsíc a půl.

Jeho profesorům ale vrtá hlavou, kam jejich student zmizel a nechají ho hledat pomocí policie, která ho nakonec v nemocnici najde. „Hrál jsem fotbal,“ přizná se Beneš a nezdárného studenta nemine trest.

I jako premiant musí dělat zkoušky a platit školné po celý zbytek studia. Vypomůže mu opět bratr Vojtěch.

K prezidentovým oblíbeným sportům náleží i tenis. FOTO: pixabay
K prezidentovým oblíbeným sportům náleží i tenis. FOTO: pixabay

Fanouškem prý není

Slavii opouští v červnu roku 1904, kdy je přijat na univerzitu – prestižní pařížskou Sorbonnu. Není to ale jediný důvod, proč kopačky odloží.

Znechutí ho lidé kolem fotbalu: „Většinou mluvili a jednali hrubě, dokonce leckdy sprostě – a hlavně chodili po hře pít…. A to mě vlastně od hry odehnalo. Ne sama hra, ale prostředí, jeho vliv v té době.“ Loajalitu klubu ale zachovává.

Přesto jak sám říká,  nepatří k těm, kteří by v kotli za svůj klub vypustili duši: „Ne, fanouškem jsem nebyl. Bral jsem hru jako zajímavost.

Zkoumal jsem ji, bral jsem z ní naučení, a když jsem tak pozoroval mládence při hře, poznával jsem čím dál tím jasněji, že mezi ně nepatřím.“ Členské příspěvky Slávii ale platí pravidelně až do své smrti v roce 1948.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Lifestyle
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Lifestyle
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
lifestyle
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Džíny rozhodně nevznikly z plachet zlatokopů. Co o nich nevíte?
Z montérek zlatokopů, farmářů a dělníků se stává módní uniforma rebelů, rockových hvězd i manažerů. Džíny přitom vznikají z docela prostého důvodu: kalhoty se lidem neustále trhají. Za jejich nesmrtelností stojí měděné nýty, jeden šikovný krejčí a obchodník, který pozná příležitost. A také pár překvapení, která se skrývají v kapsách. Píše se rok 1872 a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz