Pád urské dynastie kolem roku 2000 př. n. l. úplně změní poměry v oblasti. Rodí se řada nových měst. Jedním z nich se stává Eshnunna (dnešní irácký Tell Ismar).
Někdy kolem roku 1720 př. n. l. ji dobude babylonský král Chammurapi. I díky tomu máme doklady o zdejší spravedlnosti. Destičky se záznamy, nalezené v letech 1945-1949 se ale také podaří rozluštit jenom zčásti.
Popisují zákony, které dal zaznamenat pravděpodobně jeden z králů Kirikiri nebo Bilalamaboth.
Dvě společenské třídy
Eshnunnská společnost zahrnuje dvě třídy, které jsou svobodné a rovné před zákonem: vyšší třídu awilum a nižší muskenum. Zákon chrání i otroky, i když mají mnohem méně práv. Na druhou stranu třeba mohou uzavřít sňatek s lidmi z třídy awilum.
„Jestliže člověk rozbije nos jinému člověku a zraní ho, vyváží jeho čin jedna mina stříbra. Oko, jedna mina, zub, polovina miny, ucho-polovina miny, facku vyváží deset šekelů stříbra,“ prozrazuje zákoník.
Na pole se nesmí
Krádež znamená i vstoupit na pole bez svolení jeho majitele:
„Člověk chycený za denního světla v poli patřícím příslušníku třídy muskenum musí zaplatit deset šekelů stříbra, bude-li chycený na poli v noci, potom musí zemřít, nesmí žít.“ Proniknout na pole ve dne a v noci je také velký rozdíl.
Noc má tajemnou moc a skutečnost, že by se v této době někdo dotkl obilí je naprosto nepřípustná.
Dalším tvrdě trestaným přečinem je cizoložství. „Bude-li žena přistižena v mužském klíně, musí (on/ona) zemřít, nesmí žít,“ říkají eshnunnské zákony a počítají s tím, že jeden z viníků bude popraven. Všechno ale má jeden háček.
Akkadština nerozlišuje muže a ženu. Když se proto u cizoložství se žádá smrt jednoho z aktérů, obvykle to schytá žena.
