Vypravili se na místo, o kterém většina lidí jen sní, bez zaváhání opustili povrch naší planety, aniž by věděli, zda se jim podaří vrátit zpět. Jména velikánů světové kosmonautiky nebudou nikdy zapomenuta.

Jurij Gagarin

Dožil se pouhý 34 let, přesto se nesmazatelně zapsal do historie lidstva. Jurij Gagarin (1934-1968) byl oficiálně prvním člověkem ve vesmíru. Jeho mise se odehrála 12. dubna 1961 a trvala 108 minut, během kterých obletěl Zemi.

Přestože byl prohlášen hrdinou Sovětského svazu, znovu se do kosmu již nepodíval, v dalších misích byl veden pouze jako náhradník. Na sklonku jeho života se vrátil k létání v letadlech, jež se mu stalo osudným, zemřel při cvičném letu v březnu 1968.

John Glenn

Tak jako byl Gagarin vůbec prvním člověkem ve vesmíru, prvním americkým astronautem byl John Glenn (1921-2016).

Glen odstartoval z vojenské základny Cape Canaveral v únoru 1962 v kosmické lodi Mercury Friendship 7. Někdo by mohl namítat, že prvními Američany v kosmu byli Alan Shepard (1923-1998) a Virgil Grissom (1926-1967), ti však absolvovali lety pouze balistické, kdežto Glenn „zažil“ let po orbitální dráze. Glen byl po Gagarinovi a Titovovi třetím obecně uznaným astronautem.

Alan Shepard

Prvním Američanem letícím mimo Zemi se stal dle platných definic Alan Shepard (1923-1998), když 5. května 1961 v kabině lodi Freedom 7 podnikl balistický let, jenž trval pouhých 15 minut.

Sheparda rozhodně nemuselo mrzet, že se do historie nezapsal jako první americký astronaut, a to z důvodu, že se do vesmíru podíval ještě jednou. Vše se přitom zdálo zpočátku ztracené.

Lékaři mu diagnostikovali vzácnou Meniérovu chorobu, jež postihuje vnitřní ucho, Shepard byl tak vyškrtnut ze seznamu aktivních astronautů. V roce 1969 však nemoc s pomocí lékařů porazil a mohl se vrátit „do služby“.

Druhý vesmírný let Shepard tedy absolvoval v roce 1971 ve funkci velitele lodi Apollo 14. Proslul jako jediný lunární golfista, když na Měsíci provedl historicky první úder do golfového míčku.

Valentina Těreškovová

Ani u Valentiny Těreškovové (*1937) není prvenství zanedbatelné, jedná se o první ženu ve vesmíru. Po úspěchu Jurije Gagarina se Sovětské velení rozhodlo, z hlediska propagandy, že by bylo zajímavé do kosmu vyslat ženu.

Přestože to nevypadalo vůbec nadějně a mnoho odborníků bylo skeptických, rozkazy zněly jasně. První žena do vesmíru zamířila 16. června 1963 v lodi Vostok 6 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur.

Alexej Leonov

Prvním sovětským kosmonautem, jenž opustil bezpečí kosmické lodi, byl Alexej Leonov (1934-2019). Do volného vesmíru se podíval v roce 1965 jištěný pouze krátkým lanem. Samotný výstup málem dopadl tragédií, když se Leonov nemohl dostat zpět do lodi.

Vše nakonec dobře dopadlo, i když během pár minut kosmonaut vypotil 6 litrů vody a byl na pokraji svých sil.

Christina Kochová

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že se astronautka Christina Kochová (*1979) stala koncem roku 2019 rekordmankou mezi ženami, co se týče nepřetržitě strávené doby ve vesmíru – 30. prosince 2019 byla ve vesmíru 291 dní.

Vladimir Remek

Jediným Čechem, který se kdy podíval do vesmíru, je stále Vladimir Remek (*1948). Původně měl Sojuz 28 s Remkem na palubě odstartovat 25. února 1978, kvůli technickým potížím se start musel posunout až na 2. března téhož roku.

Po svém letu se do vesmíru již znovu nepodíval, přestože zůstal stále aktivní v armádě.

Scott Kelly

Vůbec poprvé se do kosmu Scott Kelly (*1964) vypravil v roce 1999 na palubě raketoplánu Discovery, kdy byla hlavní náplní mise údržba známého Hubbleova teleskopu, tehdy strávil ve vesmíru necelých 8 dní.

V roce 2012 podnikl roční let na ISS, a tím získal prvenství mezi americkými astronauty v délce trvání letu.

Peggy Whitsonová

Astronautka NASA Peggy Whitsonová (*1960) je držitelkou řady vesmírných rekordů, přestože ten v nejdelším ženském soustavném pobytu v kosmu jí nedávno „vyfoukla“ Christina Kochová. Astronautka Whitsonová strávila ve vesmíru už celkem 665 dní.

Valerij Poljakov

Světovým rekordmanem v nepřetržitém pobytu ve vesmíru se stal během mise v polovině 90. let Valerij Poljakov (*1942), v kosmu tehdy strávil 437 dní. Konkrétně přistál po 437 dnech, 17 hodinách a 58 minutách letu. Tento rekord nebyl do dnešního dne překonán.