Domů     TOP 10 astronautů, kteří změnili dějiny
TOP 10 astronautů, kteří změnili dějiny
18.2.2022

Vypravili se na místo, o kterém většina lidí jen sní, bez zaváhání opustili povrch naší planety, aniž by věděli, zda se jim podaří vrátit zpět. Jména velikánů světové kosmonautiky nebudou nikdy zapomenuta.

Jurij Gagarin JasonAQuest / Creative Commons / Photographs taken on 1961-07-03
Jurij Gagarin JasonAQuest / Creative Commons / Photographs taken on 1961-07-03

Jurij Gagarin

Dožil se pouhý 34 let, přesto se nesmazatelně zapsal do historie lidstva. Jurij Gagarin (1934-1968) byl oficiálně prvním člověkem ve vesmíru. Jeho mise se odehrála 12. dubna 1961 a trvala 108 minut, během kterých obletěl Zemi.

Přestože byl prohlášen hrdinou Sovětského svazu, znovu se do kosmu již nepodíval, v dalších misích byl veden pouze jako náhradník. Na sklonku jeho života se vrátil k létání v letadlech, jež se mu stalo osudným, zemřel při cvičném letu v březnu 1968.

reklama

John Glenn

Tak jako byl Gagarin vůbec prvním člověkem ve vesmíru, prvním americkým astronautem byl John Glenn (1921-2016).

Glen odstartoval z vojenské základny Cape Canaveral v únoru 1962 v kosmické lodi Mercury Friendship 7. Někdo by mohl namítat, že prvními Američany v kosmu byli Alan Shepard (1923-1998) a Virgil Grissom (1926-1967), ti však absolvovali lety pouze balistické, kdežto Glenn „zažil“ let po orbitální dráze. Glen byl po Gagarinovi a Titovovi třetím obecně uznaným astronautem.

Alan Shepard - Hawkeye7 / Creative Commons / PD NASA
Alan Shepard – Hawkeye7 / Creative Commons / PD NASA

Alan Shepard

Prvním Američanem letícím mimo Zemi se stal dle platných definic Alan Shepard (1923-1998), když 5. května 1961 v kabině lodi Freedom 7 podnikl balistický let, jenž trval pouhých 15 minut.

Sheparda rozhodně nemuselo mrzet, že se do historie nezapsal jako první americký astronaut, a to z důvodu, že se do vesmíru podíval ještě jednou. Vše se přitom zdálo zpočátku ztracené.

Lékaři mu diagnostikovali vzácnou Meniérovu chorobu, jež postihuje vnitřní ucho, Shepard byl tak vyškrtnut ze seznamu aktivních astronautů. V roce 1969 však nemoc s pomocí lékařů porazil a mohl se vrátit „do služby“.

Druhý vesmírný let Shepard tedy absolvoval v roce 1971 ve funkci velitele lodi Apollo 14. Proslul jako jediný lunární golfista, když na Měsíci provedl historicky první úder do golfového míčku.

Valentina Těreškovová

Ani u Valentiny Těreškovové (*1937) není prvenství zanedbatelné, jedná se o první ženu ve vesmíru. Po úspěchu Jurije Gagarina se Sovětské velení rozhodlo, z hlediska propagandy, že by bylo zajímavé do kosmu vyslat ženu.

Přestože to nevypadalo vůbec nadějně a mnoho odborníků bylo skeptických, rozkazy zněly jasně. První žena do vesmíru zamířila 16. června 1963 v lodi Vostok 6 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur.

Valentina Těreškovová - RIANbot / Creative Commons / Valued images of women
Valentina Těreškovová – RIANbot / Creative Commons / Valued images of women

Alexej Leonov

Prvním sovětským kosmonautem, jenž opustil bezpečí kosmické lodi, byl Alexej Leonov (1934-2019). Do volného vesmíru se podíval v roce 1965 jištěný pouze krátkým lanem. Samotný výstup málem dopadl tragédií, když se Leonov nemohl dostat zpět do lodi.

Vše nakonec dobře dopadlo, i když během pár minut kosmonaut vypotil 6 litrů vody a byl na pokraji svých sil.

Christina Kochová

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oznámil, že se astronautka Christina Kochová (*1979) stala koncem roku 2019 rekordmankou mezi ženami, co se týče nepřetržitě strávené doby ve vesmíru – 30. prosince 2019 byla ve vesmíru 291 dní.

Christina Kochová - Ras67 / Creative Commons / Files from NASA Johnson Flickr stream
Christina Kochová – Ras67 / Creative Commons / Files from NASA Johnson Flickr stream

Vladimir Remek

Jediným Čechem, který se kdy podíval do vesmíru, je stále Vladimir Remek (*1948). Původně měl Sojuz 28 s Remkem na palubě odstartovat 25. února 1978, kvůli technickým potížím se start musel posunout až na 2. března téhož roku.

Po svém letu se do vesmíru již znovu nepodíval, přestože zůstal stále aktivní v armádě.

Scott Kelly

Vůbec poprvé se do kosmu Scott Kelly (*1964) vypravil v roce 1999 na palubě raketoplánu Discovery, kdy byla hlavní náplní mise údržba známého Hubbleova teleskopu, tehdy strávil ve vesmíru necelých 8 dní.

V roce 2012 podnikl roční let na ISS, a tím získal prvenství mezi americkými astronauty v délce trvání letu.

Vladimir Remek - Erick Soares3 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Vladimir Remek – Erick Soares3 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Peggy Whitsonová

Astronautka NASA Peggy Whitsonová (*1960) je držitelkou řady vesmírných rekordů, přestože ten v nejdelším ženském soustavném pobytu v kosmu jí nedávno „vyfoukla“ Christina Kochová. Astronautka Whitsonová strávila ve vesmíru už celkem 665 dní.

Valerij Poljakov

Světovým rekordmanem v nepřetržitém pobytu ve vesmíru se stal během mise v polovině 90. let Valerij Poljakov (*1942), v kosmu tehdy strávil 437 dní. Konkrétně přistál po 437 dnech, 17 hodinách a 58 minutách letu. Tento rekord nebyl do dnešního dne překonán.

Peggy Whitsonová - Bricktop / Creative Commons / Valued images of women
Peggy Whitsonová – Bricktop / Creative Commons / Valued images of women
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz