„Poletí jenom Italové!“ hřímá italský duce Benito Mussolini. Za jeho zády se rýsuje monstrózní vzducholoď, která má na boku napsáno ITALIA. Chce, ať výprava působí jako oslava fašismu a jeho vyspělosti.
Na palubu nakonec vkročí švédský meteorolog a František Běhounek, syn pražského zámečníka.
Dobývání severní točny patří mezi prestižní cestovatelské sny, vyplní si ho i František Běhounek (1898–1973). Díky odvážnému vědci, který přežívá ztroskotání vzducholodě, má mladé Československo své místo mezi polárními velmocemi.
Vzorný student
Budoucí radiologická hvězda přichází na svět v pražských Holešovicích. Finance získává hlavně otec, který pracuje jako strojní zámečník. Pro syna chce lepší život a malý František tomu jde naproti. Učí se dobře i kantoři na něj pějí chválu.
Po dokončení gymnázia směřuje na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Na vysoké škole patří mezi premianty, v roce 1922 dokonce získává doktorát!
Musí letět!
Talentovaný muž získá stipendium na věhlasné pařížské Sorboně. Dva roky hltá přednáškyMarie Curie-Skłodowské (1867–1934). Po francouzském intermezzu letí zpátky domů.
Jako blesk z čistého nebe ho v roce 1926 zasáhne zpráva o výpravě norského polárníka Roalda Amundsena (1872–1928). Za pomoci vzducholodi chce pátrat nad Arktidou. Běhounek má enormní zájem dostat se na palubu. Hřmotného Nora dokonce přemlouvá sama Skłodowská!
Kývne. Mladý Čechoslovák se však účastní jen pozemní části mise. Vzducholoď Norge ale ponese jeden z jeho měřících přístrojů.
Ve jménu fašismu
O dva roky později startuje z Milána stroj jménem Italia. Posádka má 20 členů, samotný Benito Mussolini (1883–1945) přesvědčuje konstruktéra Umberta Nobileho (1885–1978), aby vzal jen Italy. Nobile poslechne, avšak dělá dvě výjimky.
Prvním šťastlivcem je švédský meteorolog Finn Malmgrem (1895–1928), druhým František Běhounek! Vzducholoď vyráží na cestu 15. dubna 1928. Symbolicky přelétá přes Moravu, kde odvážnému Čechoslovákovi mávají desítky lidí. Cílovou destinací jsou Špicberky.
Dobytí s pachutí smrti
Šéf výpravy Nobile má v plánu tři průzkumné lety. Během posledního vzducholoď navštíví severní pól. Počítá s tím, že několik mužů ze stroje vyleze, jedním z nich má být i Běhounek. K naplnění tohoto scénáře ale nedojde, protože vládne silný vítr.
Nobile na pólu vyhodí kříž v italských barvách. Cesta na základnu se ale mění v boj o holý život! Stroj pokrytý ledovou krustou klesá a naráží do ledové kry. Při kolizi umírá několik členů posádky.
Tragický konec
Přeživší čekají na záchranu, nervy dochází Malmgrenovi. Vydává se do bílého pekla po svých, už ho nikdy nespatří. Ostatní vysílají signály přes polorozbitou vysílačku. Jejich volání zachytí ruský radista.
Hledání posádky se účastní i Amundsen, během jednoho letu ale umírá. Posádka čeká na ledoborec Krasin, který je má odvézt do bezpečí. „Házeli nám jídlo a oblečení z letadel,“ vzpomíná Běhounek.
Spisovatel, polárník a vědec
Po návratu je hvězdou, usedá ke stolu a své zážitky hází na papír. Vzniká kniha Trosečníci na kře ledové. Dostává se do čela Státního radiologického ústavu. Zároveň píše dobrodružné romány pro mladé čtenáře, jeho díla jsou oblíbená.
Je dokonce srovnáván s Julesem Vernem (1828–1905). Běhounek pokračuje v akademické kariéře, šéfuje onkologickému ústavu. Český dobrodruh umírá začátkem 70. let v Karlových Varech.
