Domů     Historie exotických rostlin: Jak kaktusy okouzlily Evropu?
Historie exotických rostlin: Jak kaktusy okouzlily Evropu?
28.12.2021

Rudolf II. se sklání se zájmem nad zelenou koulí, vyrůstající z hlíny. „Jde o jedinečnou kuriozitu, rostlinu s ostny,“ představuje císaři jeho alchymista kaktus. Je připraven podrobit ho náležitému průzkumu. Co kdyby se z něho dal vyrobit elixír věčného mládí?

S ježatými rostlinami se setkáváme už ve starověku, když řecký učenec Theoprastus (asi 372–asi 287 př. n. l.) popisuje kaktusy rodu Opuntia, které rostou v osadě Opuns v Lokridě a rod podle nich dostává jméno.

Další zmínky o nich ale nemáme a Evropané si na jejich znovuobjevení musejí počkat až do počátku novověku.  Domorodí Američané ovšem znají kaktusy dlouho předtím, než k nim proniknou vetřelci ze Starého kontinentu, a používají je k různým účelům.

První kaktusy k evropským břehům přiváží možná už výprava janovského mořeplavce Kryštofa Kolumba (1451‒1506) a pozoruhodné rostliny neujdou zájmu jeho následovníků.

Tajemné opuncie s ostny vzbuzují zvědavost. FOTO: Petr Hubík/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
Tajemné opuncie s ostny vzbuzují zvědavost. FOTO: Petr Hubík/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
reklama

První seznámení

Španělští conquistadoři se ale svým ničením postarají o to, že většina znalostí Indiánů o kaktusech zůstane zapomenuta. Do Evropy se jich dostávají jenom zlomky.

„První zpráva o kaktusech pravděpodobně pochází od Gonzala Fernándeze de Oviedo, který žil v Karibiku v letech 1514 až 1556. Jeho zkušenosti byly zaznamenány v Sumario de la Natural y General Historia de las Indias v roce 1526, kde se o kaktusech několikrát zmínil,“ uvádějí američtí autoři R. A. Howard a M. Touw.

Dílo španělského kapitána Gonzala Fernándeze de Ovieda y Valdése (1478‒1557) je znovu vydáno v roce 1535 a pak se s informacemi o kaktusech v Evropě roztrhne pytel.

Pietro Andrea Mattioli se o kaktusech ve svém herbáři také zmiňuje. FOTO: Moretto da Brescia/Creative Commons/Public domain
Pietro Andrea Mattioli se o kaktusech ve svém herbáři také zmiňuje. FOTO: Moretto da Brescia/Creative Commons/Public domain

Předmět pokusů

Kouzlu těchto rostlin podlehnou i Češi. Jako osobní lékař římského císaře Maxmiliána II. (1527‒1576) působí v letech 1554‒1568 v Praze Ital Pietro Andrea Mattioli (1501‒1577).

Ve vydání svého známého herbáře z roku 1554 o ostnatých rostlinách ale ještě nepíše.

Vylíčeny jsou až ve druhém překladu herbáře z roku 1596, o který se postarají nakladatel Daniel Adam z Veleslavína (1546‒1599) a Adam Huber z Riesenpachu (1545‒1613), osobní lékař římského císaře Rudolfa II. (1552‒1612). Vylíčí zde vlastnosti druhu Opuntia ficus-indica.

Císaře Rudolfa II. rostlina velmi zaujme. FOTO: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze/Creative Commons/Public domain
Císaře Rudolfa II. rostlina velmi zaujme. FOTO: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze/Creative Commons/Public domain

Předmět alchymistických pokusů

Zřejmě první rostliny opuncie do Prahy doveze zahradník Jakub Detanydela (†1600) a vzbudí s nimi rozruch.

Česká metropole je tehdy plná umělců a učenců působících na dvoře císaře Rudolfa II. Panovník projeví o kaktusy zájem podobně jako o jiné kuriozity. Opuncie zřejmě poslouží i jako surovina k výzkumům a pokusům v alchymistických dílnách.

Detanydela se je pokouší se pěstovat podle stejného návodu jako artyčoky. Jaký měl s tímto postupem úspěch, bohužel netušíme, nicméně o botanické atrakci se zahradník zmiňuje i ve své závěti.

Největší sbírka

Chvíli trvá, než se Evropané naučí opunciím i dalším druhům kaktusů poskytovat patřičnou péči a vytvořit pro ně ty nejlepší podmínky.

Rozsáhlejší sbírky kaktusů, ať už v botanických zahradách nebo soukromé, proto začínají vznikat až v 18. století, u nás na počátku 19. století.

Cestovatelé a botanici Tadeáš Haenke (1761‒1817) a Benedikt Roezl (1824‒1885) se postarají o jejich popularitu.  „Vypěstoval jsem si vlastní rostliny ze semen,“ chlubí se poté pražský měšťan František Seitz (1831‒1909).

Právě Roezlovou zásluhou se k nám dostanou i semena.

Seitz z nich úspěšně pěstuje kaktusy ve velkém a zkušenosti si nenechá pro sebe, poučí o nich svoje následovníky v brožuře „Kaktusy, sukulenty a jejich pěstění.“ Vytvoří obrovskou sbírku, pravděpodobně největší v tehdejší Evropě. V jejím katalogu z roku 1870 zmiňuje úctyhodných 800 druhů.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz