Do startu zbývají poslední vteřiny a vědcům začíná téct pot po tvářích. Pětadvacet let pracovali na projektu nového dalekohledu a teď má jejich snažení nést ovoce. Raketa opouští kosmodrom a pomalu mizí z dohledu. O několik desítek minut později vyplivne ve vesmíru Webbův teleskop.
Celý projekt několikrát odloží kvůli horentním sumám na vývoj. Chvíli dokonce hrozí úplný konec, protože vládě Spojených států dochází trpělivost.
Po různých peripetiích NASA oznámí finální datum. Dalekohled Jamese Webba opustí Zemi 18. prosince 2021.
Mezikontinentální pomoc
Celý příběh začíná už v roce 1996, tedy šest let po vypuštění Hubbleova teleskopu. NASA vyčlení půl milionu dolarů, záhy se do projektu zapojuje Evropská kosmická agentura a Kanadská kosmická agentura.
Oba subjekty poskytnou Američanům finanční i vědeckou pomoc. Moderní přístroj dostává zelenou. Během roku 2002 získává jméno po Jamesi E. Webbovi (1906–1992), řediteli NASA v třaskavých, leč triumfálních 60. letech.
Astronomové vs. politici
Majestátní projekt sužují první problémy, protože teleskop bude operovat 1,5 milionu kilometrů od Země. Kvůli tomu nebude možné dalekohled opravovat, pro představu Hubbleův teleskop se nachází „pouze“ 600 kilometrů nad zemským povrchem.
Plán zprvu počítá s rozpočtem 4,5 miliard amerických dolarů, postupem času ale začne technikům i vědcům docházet, že je to málo. Během ledna 2011 se Webbův dalekohled dostane až do Sněmovny reprezentantů. Výbor odhlasuje zastavení a následné zrušení mise.
Astronomové z celého světa se bouří, podporu vyjádří i několik politiků. Po šesti měsících je ortel zrušen a práce pokračují.
Slunečník pro dalekohled
Vše musí fungovat na dvě stě procent, nesmí si dovolit ani malinkou chybku. První odhady mluví o vypuštění v roce 2014, nakonec se ukáží jako nereálné. Složitý a přístroj tvoří tři části – vědecká zrcadla z berylia, servisní box a ochranná membrána.
Propojení přichází koncem roku 2016, osmnáct dvacetikilových zrcadel instaluje na štít mechanická ruka. Jejich pohyb regulují lidé z baltimorské základny. Mnohem důležitější je ochrana stopadesátikilového kolosu, teleskop bude vystaven slunečnímu svitu.
Vzhledem tomu, že pracuje s infračerveným zářením, je důležité, aby zůstal chladný. Jak ale udržet přístroj studený, když na něj bude pražit Slunce? Svízel řeší pět vrstev speciální ochrany.
Jeden plát je tlustý jako lidský vlas, díky materiálu ale dokáže izolovat teplo.
JWST
Kromě technických problémů NASA řeší jméno dalekohledu. Aktivisté protestují, aby nesl název po Webbovi. Ředitel údajně diskriminoval zaměstnance jiné orientace. Přístroj by měl vzdát Harriet Tubmanové (1822–1913), černošské abolicionistce.
Další návrh zachovává zkratku JWST, akorát by znamenala Just Wonderful Space Telescope (Prostě krásný vesmírný teleskop). Domnělé obvinění se však neprokázalo. Jaké jsou ale cíle, vzývaného dalekohledu?
Až ho na oběžnou dráhu vynese raketa Ariane 5, rozloží se a začne zkoumat vzdálené galaxie. Bude pátrat po formách života mimo naši sluneční soustavu, zároveň chtějí vědci zkoumat formování slunečních soustav po velkém třesku.
Webbův teleskop disponuje infračerveným zářením, a tak prohlédne i hvězdný prach. Po odstartování na něj budou upínat zraky všichni astronomové i daňový poplatníci. Celá vymoženost totiž přišla na 10 miliard dolarů!
Starší brácha Hubble
Webbův teleskop má ve vesmíru nahradit svého předchůdce.
Hubbleův teleskop, který je pojmenován po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi (1889–1953), zamířil na oběžnou dráhu 24. dubna 1990. Jeho úkol spočívá v pořizování snímků vesmírných těles, přístroji se během své služby podařilo například vyfotografovat zrod nových hvězd v Orlí mlhovině.
V NASA doufají, že oba dalekohledy budou společně fungovat ještě několik dalších let.