Bez svého mozku by lidský druh nikdy nedosáhl své adaptační úspěšnosti. Je to nejsložitější struktura, kterou příroda stvořila. Je ovšem i v lidských silách si jeho funkce zlepšovat.

1. Velký vliv na mozek má i to, co a jak jíme. Už jen vynechání snídaně může snížit výkon mozku.

Podle studie z roku 2003 děti, které snídají sladké pečivo a zapíjejí je sycenými limonádami, mají v testech paměti a soustředění podobné výsledky jako sedmdesátiletí důchodci. Lépe je začít nový den přísunem bílkovin.

2. Trénovat mozek se vyplácí. IQ se dá zvýšit až o deset bodů. Jak? Stačí si trénovat „operační paměť“. Například tím, že se člověk bude snažit zapamatovat rozmístění co nejvíce předmětů v místnosti nebo na obrazovce.

3. Poslech kvalitní hudby pomáhá mozku lépe relaxovat. Samozřejmě, když si člověk pustí nějaké techno, spíše ho za chvíli postihne migréna. Ale výsledky některých studií ukázaly, že poslech Mozartovy hudby působí na mozek blahodárně.

Stejně tak funguje i čtení knih. Ale nejen to, mozku pomáhá i kreativní tvorba, ač je to psaní textů nebo třeba malování.

4. Důležitým faktorem pro správné fungování mozku je především dostatek kvalitního spánku. Pokud je někdo vzhůru 21 hodin, jeho mentální schopnosti odpovídají člověku, který proflámoval celou noc.

5. Zlepšit paměť lze i tím, že se do procesu myšlení zapojí i odpočívající části mozku. Toho lze docílit především tréninkem, k zapamatování se pak využívají i ty části mozku, které se běžně zapojují do jiných činností, ne však do jednoduchých testů paměti.

6. Dobrá fyzická kondice má vliv i na funkci mozku. Bylo prokázáno, že půlhodinová procházka třikrát do týdne dokáže zlepšit schopnosti koncentrace, učení a abstraktního myšlení až o 15 %.

7. Udržet si pozornost v práci bývá častokrát složitější než se zdá. Zvoní telefony, šéf neustále vyrušuje a soustředění je v tu chvíli nemožnou záležitostí. Přitom, pokud nejste vyrušováni, váš výkon může vzrůst v řádech desítek procent.

8. A na závěr jedna kuriózní rada, pokud si chcete udržet čilý mozek, vstupte do kláštera. Studie prováděné mezi starými jeptiškami (75-107 let) prokázaly, že jejich způsob života jim zaručuje mnohem pozdější nástup těžké senility než u obyčejných smrtelníků.

Asi se nelze divit, alkoholu se obyvatelé klášterů vyhýbají, stejně tak jako běžným stresovým situacím, navíc hodně čtou a mnohdy se věnují kreativní tvorbě.