Jejich díla patří k tomu nejlepšímu na literární scéně. Mají ale i odvrácenou stranu – vznikají pod vlivem chemických látek, bez kterých si jejich autoři už neumějí představit jediný den…

Nesvéprávný básník

Kdo: Charles Baudelaire (1821–1867)

Droga: léky, opium, hašiš

Alkohol, drogy a bohémský život, ze kterého si odnese syfilis. Ne nadarmo je francouzský básník a překladatel Charles Baudelaire prvním z prokletých básníků. Drogy prvně zkusí roku 1843. Podněcují jeho fantazii.

Jejich vliv popíše v knize Umělé ráje. Rok na to ho soud zbaví svéprávnosti. Od roku 1847 užívá pod lékařským dohledem opium, které je tehdy doporučovaným lékem (nejen) na syfilidu. Nezřízený život se na něm podepíše – trpí stihomamem a má přeludy.

Každý den opiovou dýmku

Kdo: Charles Dickens (1812–1870)

Droga: kokain, opium

Že byla viktoriánská Anglie upjatá? Jak se to vezme. Užívání kokainu a kouření dýmky s opiem patřilo ke standardu. Nejinak žije i Charles Dickens. Duchovní otec Olivera Twista a autor Pickwickova klubu se netají tím, že inspiraci nachází v drogovém opojení.

A to hlavně v případě duchařského příběhu Vánoční koleda.

Alenka v říši drog

Kdo: Lewis Carroll (1832–1898)

Droga: opium

Kdo by neznal Alenku v říši divů. Také jste měli někdy pocit, že její autor, anglický spisovatel a matematik Lewis Carroll (vlastním jménem Charles Lutwidge Dodgson) asi na něčem „frčí“? Pokud ano, trefili jste se.

Alkohol s opiem kombinuje často, dokonce se spekuluje, že Alenka by mohla být popisem některých vizí v opojení.

Manželku tyranizuje, ona ho zachrání

Kdo: Michail Bulgakov (1891–1940)

Droga: morfium

Projde si válečnými lazarety a je dvakrát raněn, závislost na morfiu si ale udělá až „v závětří“. Ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov, autor legendárního Mistra a Markétky, se živí jako lékař. Nakazí se záškrtem a na podané medikamenty dostane silnou alergickou reakci.

Morfium se stane jediným únikem před vleklou bolestí, kvůli kterým nemůže spát. Po Říjnové revoluci roku 1917 má skvělý odhad na směřování společnosti – a otevře si venerologickou ordinaci. Morfium neopouští.

K manželce se chová hrozně. Nakonec to ale bude právě ona, kdo ho ze závislosti dostane.

Dieta z aspirinu a speedu

Kdo: Jean-Paul Sartre (1905–1980)

Droga: amfetamin

Hodně pije, ještě víc kouří, láduje do sebe jeden aspirin za druhým a každý den si k tomu dopřeje 200 miligramů amfetaminu, dnes přezdívaného také speed. To je život francouzského filozofa a spisovatele Jeana-Paula Sartra (1905–1980).

Jak působí amfetamin na tělo? Snižuje chuť jídlu, způsobuje nespavost, srdeční arytmii, bolehlavy a sucho v ústech. Krom toho zužuje cévy, což obvykle vede k erektilní dysfunkci.

Světoznámý literát dealerem

Kdo: William S. Burroughs (1914–1997)

Droga: morfium, heroin a další

Narodí se do bohaté rodiny, ale štěstí mu to nepřinese. Už jeho strýc je závislý na morfiu. William S. Burroughs, který kromě jiného vymyslí termín heavy metal, s drogami experimentuje jako málokdo. Vymetá newyorské noční kluby, kde potká tvrdé drogy.

Závislost má na morfiu, pak přesedlá na heroin. Prokládá je dalšími opiáty a někdy i experimentálními látkami. Svého času „pracuje“jako dealer heroinu. Netají se tím, že halucinogeny a psychofarmaka považuje za nutné v procesu osvobození mysli.

Horory pod vlivem

Kdo: Stephen King (*1947)

Droga: kokain, Xanax, valium

Máte rádi slavné hororové romány jako je To, Řbitov zvířátek nebo série fantasy Temná věž? Jejich autor, americký spisovatel Stephen King, přiznává, že řadu z nich napsal v drogovém opojení. Závislosti propadne mezi lety roku 1978 až 1986.

V tomto období sepíše 10 děl a u některých má „okna“, jak vlastně vznikala. Kromě kokainu má v této době závislost na léčivech. Jako by to nestačilo, denně si dá sklenku něčeho ostřejšího a ubalí marihuanový joint.

Pokouší se tak zbavit táhlých depresí.