Která soška je nejstarší na světě? Také se vám hned vybavila Věstonická Venuše? Jenže ta pochází z let 29 000–25 000 let př. n. l. Oproti kouskům, které vám představíme, jde vlastně o mladici…

Je to jen hříčka přírody?

Nedaleko dálnice N1 a šumu marockého města Tan-tan je v řece objevena nevídaná věc: Soška, jejíž stáří je odhadováno na 300 000 až 500 000 let!

Vzápětí je sice jasné, že takzvaná Tan-tanská Venuše vznikla ve své 6centimetrové velikosti hlavně přírodní cestou, ovšem za „zvýrazňující“ drážky mohou zřejmě hominidé.

Dodnes se nikomu věrodatně nepodařilo prokázat, zda je o hříčku řeky a eroze, nebo, alespoň zčásti, první známkou sošku historie.

Venuše nebo oblázek?

Jedna z nejstarších a rozhodně nejspornější. Venuše od jezera Ram, které najdete na Golanských výšinách, zamotá nejednu hlavu. Na paleolitickém nalezišti ji vykope izraelská archeoložka Naama Goren-Inbar (*1948).

Soška je velká jen 35 milimetrů a datací spadá do dob před 280 000 až 250 000 lety. Řada vědců se sice shodne, že za škrábance mohou hominidé, ale: Udělali to schválně? A jde vůbec o ženskou postavu?

V komoře je lev!

Co číhá roku 1939 na své objevitele v jedné z jeskyní německého pohoří zasahující až do Švýcarska, Švábské Alby? Lev! Respektive pololev: Lví muž! Uhlíkové datování určí, že jde o pořádného kmeta starého 35 000 až 40 000 let.

Vyřezán je z mamutí slonoviny pazourkovým nožíkem některým z příslušníků paleolitické kultury Aurignacien. Na délku měří úctyhodných 31,1 cm a jde jednoznačně o nejstarší lidsko-zvířecí artefakt na světě!

Tak tahle je už na jistotu…

Ti, co pochybují o identitě Venuše od jezera Ram i podobně staré Tan-tanské Venuše, mohou konečně nabýt jistoty. O tom, zda je Švábská venuše neboli Venuše z Hohle Fels lidským dílem, už nemůže polemizovat nikdo.

Stejně jako Lví muž pochází od Aurignacienské kultury z období mladého paleolitu. Na objev si počkala až do roku 2008. Na výšku má ovšem jen 6 centimetrů. I tak muselo její vyřezání do mamutího klu trvat v nejlepším desítky, možná i stovky hodin.

Dnes se její cena šplhá přes 40 000 000 dolarů. Kulturní hodnota je však nevyčíslitelná…

Objevení mini-mamuta

Když v roce 2007 ohlásí americko-německý archeolog Nicholas J. Conard (*1961) nález perfektně zachovalé sošky 3,7centimetrového mamuta v jeskyni Vogelherd ve Švábské Albě, vědecký svět zatleská. Prohlédnout si ji můžete na úvodní fotografii.

První průzkum tu totiž provede již roku 1931 tübingenský archeolog Gustav Reik (1900–1976). Najde řadu figurek. Conardův kousek má na svou dobu mistrné detaily provedené rytinami a nádherný klenutý trup.

V muzeu na něj už čeká 5 sourozenců objevených při prvním průzkumu. A stáří? 30 000 – 35 000 let.

Nosorožec. Ale s chlupy!

Nosorožce srstnatého dnes již nepotkáte. Poslední kousky jsou k vidění někdy kolem roku 8000 př. n. l. na území dnešní Sibiře. Poté vyhyne, zřejmě vlivem klimatické změny. Ovšem v umění žije dál.

Právě na Sibiři, na archeologickém nalezišti Tolbaga, je nalezena soška hlavy zvířete, co na první pohled připomíná medvěda. Až bližší průzkum ukazuje, že jde právě o srstnatého nosorožce – starého něco kolem 35 000 let.

Tajemství na zátylku

Kde se nalezne nejstarší soška koně na světě? Opět ve vrstvách svrchního paleolitu jeskyně Vogelherd! Tentokrát jde o již zmíněný starší objev z roku 1931. Soška pocházející z let 31 000 př. n. l. má kompletně zachovalou bohužel jen hlavu.

Ovšem díky impozantnímu postoji zvířete víme, že jde o hřebce. Jde buď o přívěšek, nebo rituální sošku – svědčily by o tom známky časté manipulace. Na zátylku a levé straně hrudi má kůň řadu vyrytých symbolů. Jejich význam nám zatím uniká… a lepší to již pravděpodobně nebude…