Nejen náročná jízda na dovolenou, ale třeba i kratší výlety nebo služební cesty pro nás často znamenají nutnost strávit dlouhé hodiny za volantem. To pro naše tělo představuje zátěž, s níž je třeba umět se vyrovnat. Jak tedy nejlépe ve zdraví přežít dlouhé cestování?

Jak dojet bezpečně do cíle? Nástrah na trase číhá mnoho, ale některá nebezpečí můžeme vlastním přičiněním omezit. Připomeňme si 5P pro bezpečnou jízdu!

1. Posez

Naučte se zacházet se sedadlem

Už první vteřiny jízdy mohou rozhodnout o tom, zda se po dojetí do cíle budeme cítit vyčerpaní a zničení. Základem je totiž správné nastavení sedadla.

Co si budeme namlouvat, sedadla v autech neposkytují právě dokonalé pohodlí, i když se nám to při pohledu na lákavé měkké čalounění může zdát. Při sezení v autě chtě nechtě zaujímáme nepřirozenou pozici, při níž jsou kolena výš než kyčle.

Alespoň trochu můžeme nepříznivé důsledky takové polohy eliminovat tím, že si správně nastavíme úhel mezi sedákem a opěradlem. Ten by se měl pohybovat v rozmezí 95 až 100 stupňů.

Zapomeňme na představu, že čím víc si sklopíme opěradlo, tím se nám bude sedět pohodlněji. Pro řízení je naopak ideální co nejvzpřímenější pozice.

Řidič tak nejen nejlépe vzdoruje mikrospánku, ale také lépe sleduje chování vozu, nemluvě o tom, že právě při takové poloze nejlépe fungují bezpečnostní pásy. Ohlídejme si vzdálenost od volantu.

Pokud se opřeme a natáhneme ruku, zápěstí by mělo dosáhnout na horní hranu volantu. Všestranně nastavitelná sedadla moderních aut disponují i možností změny bederní podpěry.

Pokud je vaše sedadlo starší, postačí vložit si za záda v úrovni pasu třeba složenou deku.

2. Přestávky

Kdo zastaví, vyhraje

Připadáte si jako frajer, když urazíte celou cestu do Chorvatska na jeden zátah? Ať už jste sebezkušenější, ohrožujete tím sebe i své pasažéry.

I když to nepozorujete, tělo v náročných podmínkách tuhne a svaly postupně ztrácejí schopnost rychle a správně reagovat. Je spočítáno, že u průměrného motoristy klesá koncentrace po stokilometrové jízdě po dálnici zhruba o pětinu.

Pokud jedeme v noci nebo za snížené viditelnosti, je to ještě víc. Snížená schopnost soustředění ovšem znamená drahocenné zlomky vteřiny, které nám mohou chybět při nenadálé nutnosti řešit rizikovou dopravní situaci.

Únava a vyčerpání se pak může projevit takzvaným mikrospánkem. Tento krátkodobý výpadek pozornosti nemusí trvat ani celou sekundu, ale jeho následky mohou být v provozu fatální.

Věnujme proto pozornost signálům, které nám předtím naše tělo vysílá, a poskytněme mu patřičnou relaxaci. Zvlášť rizikovými časy jsou období od půlnoci ro časného rána či po obědě.

Každých 60 až 120 minut bychom měli zastavit na vhodném místě, vystoupit a alespoň pět minut se pohybovat. Protáhnut se, projít se či proběhnout, nabrat kyslík do plic, prostě změnit stereotyp. Vyplatí se to.

3. Potraviny

Voda je víc než káva

Rozšířeným mýtem je názor, že hodně kávy se postará o to, abychom udrželi pozornost a neusnuli. Ano, káva pomáhá stimulovat organismus, ale účinky kofeinu se projeví až zhruba po 30 minutách. Našemu tělu ale mnohem víc chybí jiná tekutina – voda.

Při dlouhé jízdě hrozí dehydratace, a tak bychom měli vypít mnohem víc vody než kávy. Energii pak tělu, od kterého požadujeme stoprocentní výkon, nejlépe dodáme ve formě sacharidů. Hodí se mít po ruce ovoce, med či bonbóny s hroznovým cukrem.

Pověstné české řízky sbalené na cestu opravdu nejsou ideální, protože únavu vzhledem k náročnému trávení spíše vyvolají, než zaženou. Nahraďme je třeba celozrnným pečivem. Jíst bychom měli raději menší porce, ovšem častěji.

Můžeme k tomu využít pravidelné přestávky, protože jíst při řízení není právě bezpečné. Předpisy zapovídají držet v ruce mobil a o rohlíku nic neříkají, ale dělení pozornosti na jídlo a řízení je stejné.

Podle statistik se konzumace jídla za volantem podílí na větším počtu dopravních nehod než telefonování nebo kouření.

4. Průvan

Svaly nechtějí do ledničky

Nikomu se samozřejmě necestuje dobře za horkého letního dne v rozpálené plechové krabici. Od toho výrobci vybavují své vozy klimatizací. S tou se ovšem musíme naučit správně zacházet.

Nejhorší jsou prudké výkyvy teplot, které nastanou při přechodu z teplého prostředí do vychlazeného. Rozhodně si toho povšimnou nejrůznější části našeho těla, které při řízení potřebujeme ve stoprocentní kondici.

Rozdíl teplot působí podobně jako ofouknutí při rychlé jízdě s dokořán otevřenými okénky. Na prudké ochlazení reagují zejména šíje, krční páteř a ramenní klouby ztuhnutím.

Svaly se mohou zablokovat a kromě nepříjemné bolesti nám mohou i část výletu pěkně znechutit.

Teplota klimatizovaného vzduchu by měla být nastavena o maximálně 5 stupňů níž než teplota venkovní, a proud chladnějšího vzduchu raději nasměrujme jinam než přímo na sebe.

Kromě svalů tím můžeme ohrozit například i své oči, jejichž povrch rychle vysychá, oči pak pálí a slzí. Ke správnému používání klimatizace také patří pravidelná kontrola a čištění.

Ve filtrech se hromadí plísně a bakterie, takže cesta na dovolenou by se mohla stát počátkem nepříjemného onemocnění.

5. Pozornost

Pomozte svému zmatenému mozku

Následující řádky budou platit spíše pro spolujezdce. Už se vám stalo, že jste při cestování potřebovali věnovat pozornost třeba studování mapy nebo jste si chtěli krátit dlouhou chvíli čtením? Pak nejspíš budete znát kinetózu neboli nemoc z pohybu.

Ta vzniká v okamžiku, kdy je náš organismus poněkud zmaten rozdílnými podněty, které dostává. Tělo se pohybuje, zatímco oči ulpívají na jednom místě. Čím rychleji jedeme a čím víc zatáček silnice má, tím se situace zhoršuje.

Mozek si pak neví rady, jak takový rozpor vyhodnotit, a reaguje zvracením, bolestí hlavy či závratí. Omezme proto čtení na nutné minimum a podpořme svůj organismus, jak to jde.

Třeba dodržováním pitného režimu (na rozbouřený žaludek je vynikající třeba mátový čaj), sáhněme spíše po dietních pokrmech, a především požádejme řidiče, aby zpomalil a jel co nejplynuleji, bez prudkých akcelerací a ostrých změn směru.

A když už nebude zbytí a budeme nuceni sáhnout po nějakém léku na kinetózu, pamatujme, že většina z takových přípravků může mít tlumivé účinky.

Pokud se s řidičem na dlouhé trase hodláme za volantem střídat, pak by účinky medikamentů mohly oslabit naši pozornost.