Nejzávažnější hospodářský výpadek v moderní historii nabourá ekonomiky většiny zemí světa a v mnoha ohledech změní život jejich obyvatel na zbytek století.
Newyorská burza padla 24. října 1929 což je označováno za počátek Velké hospodářské krize. Černý pátek, makléři skákající z mrakodrapů, fronty na polévku, miliony nemajetných putujících za prací.
To všichni znají, existují však i věci a souvislosti, které možná až tak známé nejsou.
Nová země zaslíbená
Co: Aljaška
Během Velké hospodářské krize přijde mnoho rodin o farmu. Na vině není jen ekonomický kolaps, ale také období katastrofálního sucha a silných prachových bouří, známé jako Dust Bowl (psali jsme o něm v Epoše 16/2016).
Mnozí z nich využijí vládní nabídky k přesídlení na Aljašku, kde jsou rozsáhlé plochy úrodné půdy. Každý, kdo se přihlásí, získá půjčku k nákupu 40 hektarů půdy, stavbu farmy a také dopravu na místo. „Bylo to velmi rychle.
Stačili jsme si sbalit oblečení, hrnce, pánve a jeli jsme,“ vzpomínají pamětníci.
Zlatý věk Hollywoodu
Co: Film
Vypadá to jako paradox. Díky ekonomické krizi se z některých filmů tohoto období staly nevýdělečnější filmy v dějinách kinematografie. Kino se totiž stává dostupným zdrojem levné zábavy, kde lidé nacházejí únik před problémy reálného života.
Úspěch má hlavně romantika a komedie, tedy únikové žánry, které divákům umožňují na chvíli zapomenout na všední starosti. V průběhu krize je natočeno přes 5000 filmů a většina Američanů vidí alespoň jeden týdně.
Měsíční návštěvnost dosahuje až 500 milionů diváků. Filmy jako Čaroděj ze země Oz nebo Sever proti Jihu vidí tolik lidí, že jim i Avatar může závidět.
Žádné ulice plné mrtvol
Co: Sebevraždy
Když se řekne krach akciové burzy, všem naskočí představa masivní sebevražedné vlny zkrachovalých makléřů, kteří se vrhají z oken svých kanceláří. Ve skutečnosti se nic takového nekoná. Vlastně skočí jen dva.
Několik dalších se později oběsí nebo zastřelí, ale obecně jsou sebevraždy jako reakce na krach burzy spíše výjimkou. Podle statistik jich bylo dokonce méně než ve stejném období předchozího roku.
Mýtus přiživuje tisk, který jednotlivé případy rozmazává na titulních stranách, a také několik černohumorných sloupků o tom, jak se obyvatelé New Yorku brodí mezi rozbitými těly zoufalých makléřů a řidiči se ve Wall Street musí dívat nejen doleva a doprava ale také nahoru.
Jako kostky domina
Co: Příčiny krize
Američané propadli akciové burze. Akcie stále stoupají, a protože banky půjčují doslova každému, mohou poprvé investovat do akcií i dělníci nebo ženy v domácnosti. Když bublina 29. října 1929 rupne, spirála se roztočí opačným směrem.
Čím více se investoři snaží prodat své akcie, tím víc jejich cena klesá. Za jediný den klesne hodnota akcií o 14 miliard dolarů! Miliony lidí přijdou o životní úspory. Jenže krach burzy krizi nespustí.
To až následující týdny, kdy se všichni v panice rozběhnou do banky, aby vybrali vše co jim ještě zůstalo. Vyluxují z účtů všechno a odstartují druhé kolo dominového efektu. Jedna po druhé se banky pokládají a vyhlašují bankrot.
A po nich následují podniky, které nemají na provoz. Tisíce zaměstnanců přichází o místo. A už to jede.
I za krize se dá vydělat
Co: Rozsah krize
Ačkoli to vypadá jako by v době Velké hospodářské krize všichni zchudli, hladověli a marně hledali práci, ve skutečnosti postihne krize jen kolem 40 procent USA. Řada podniků prosperuje a někteří podnikatelé se dokonce na krizi a neštěstí ostatních pořádně napakují.
Jako třeba John Rockefeller (1839-1937).
