Malárie patří mezi nejstarší známé choroby. Už před více než 3 500 lety se s ní potýkali staří Egypťané. Lidé ve starověku ještě nevěděli, jak s ní bojovat, nyní je už lékařská věda o velký krok dále.
Přesto na malárii každý rok umírá kolem 600 000 lidí a další miliony se jí nakazí.
1. Vyhynutí dinosaurů
Tak jako jiné živočišné druhy i původce malárie měl své předky. A podle jedné z vědeckých hypotéz právě oni mohou být spoluodpovědní za hromadné vymření velkých ještěrů, kteří planetu ovládali v druhohorách.
Badatelé z Oregonské univerzity objevili předchůdce přenašeče malárie uvězněného v jantaru z doby před stem milionem let. Podle vědců nelze vyloučit, že dinosauří populaci zdecimovanou srážkou Země s asteroidem, definitivně vyhubil právě tento kmen.
2. Římský pád
Bývaly doby, kdy byl Řím natolik mocnou říší, že jeho pád nemohl nikomu přijít na mysl. Vždyť se tento stát rozkládal od severní Anglie až po dnešní Írán. Ale ani Řím nebyl věčný.
Zničily jej vnitřní rozbroje znásobené nájezdy germánských kmenů, jejichž představitel Odoaker převzal v roce 476 nad územím Západořímské říše faktickou moc. A aby toho nebylo málo, ještě před tím, kolem roku 450, Římany zasáhla epidemie malárie. Tímto způsobem oslabená civilizace se tak pro své okolí stala snadnou kořistí.
3. Afričané na plantážích
Mezi jednu z nejtemnějších kapitol americké historie patří jižanské otroctví. Desetitisíce Afričanů byly nuceny sloužit na bavlníkových i jiných plantážích jen za mizernou stravu. Afričané měli v očích otrokářů jednu nezanedbatelnou výhodu.
Na rozdíl od Indiánů, kteří také končili coby otroci, byli odolnější vůči malárii. A tak, zatímco Indiáni umírali po stovkách, Afričané dřeli dál.
I to byl jeden z důvodů, proč americké otrokářství a obchod s africkými otroky zažily v první polovině 19. století svůj „zlatý“ věk.
4. Vznik Spojeného království
Ještě koncem 17. století samostatné Skotsko usilovalo o svůj podíl na zámořských objevech a na zakládání svých kolonií. Drsní potomci Keltů mířili především k panamské šíji. Jenže měli smůlu. Jejich výpravy a založené osady decimovala právě malárie.
Skotská pokladnice zela prázdnotou, představy o zboží dovezeném z Ameriky se nenaplňovaly. Už tak hospodářsky oslabená země trpěla ještě více a v roce 1707 podepsala smlouvu o přistoupení k Velké Británii.
Anglie se v ní mimo jiné zavázala, že uhradí dluhy spojené s panamskými osadami.
5. Boj o nezávislost
„Jižní Carolina je na jaře rájem, v létě peklem a na podzim nemocnicí,“ říkalo se v 18. století. Evropané zde zřídili rýžové plantáže, které byly pro komáry přenášející malárii ideálním místem k životu.
A tak, když do Jižní Karolíny během války o nezávislost vnikla britská armáda, Američané, kteří si vůči malárii vypracovali již určitou rezistenci, nemuseli ani bojovat. Stačilo jim jen sedět a pozorovat, jak Britové těžce zápolí s nemocí. I tento moment přispěl k osamostatnění Spojených států Amerických.