Estetické cítění a schopnost vytvářet umělecká díla jsou výlučné vlastnosti člověka. Ještě před tím než si člověk začal stavět vlastní obydlí, již zpíval, tančil a také maloval.

Po celém světě je rozeseto mnoho pravěkých galerií, které poskytují jasná svědectví o talentu našich předků.

Altamira: Nešťastný osud objevitele

Místo: Španělsko

Doba: 35 000 let

Jednou z nejznámějších pravěkých galerií je jeskyně Altamira ležící v Kantábrii na severu Španělska nedaleko města Santander.

Jeskyně byla objevena již v druhé polovině předminulého století, konkrétně v roce 1868. Krátce na to se jejím průzkumem začal zabývat šlechtic ze Santanderu Marcelino Sanz de Sautuola, jehož malá dcera Mária v roce 1879 objevila v jeskyni první malby.

Teprve v roce 1902 (po dalších objevech maleb v jeskyních ve Francii) byla uznána věrohodnost Sanzova objevu.

Sám Sanz zemřel v roce 1888, aniž kdokoli z vědecké obce věřil, že malby pocházejí od dávných předků člověka. Jeskyně obsahuje rozsáhlé celky maleb, z nichž nejslavnější je velká síň bizonů.

Návštěvníci mohou obdivovat kromě barevných bizonů také koně, jeleny, lidské postavy se zvířecí hlavou i symboly, nad kterými si vědci dodnes lámou hlavu. Nález se svou celistvostí a rozsáhlostí stal prvním z významných dokladů o tehdejší vyspělosti výtvarného umění a zároveň podal další svědectví o životě paleolitických lidí.

Bhimbetka: Časosběrný dokument o Indii

Místo: Indie

Doba: 30 000 let

Jedny z nejstarších dochovaných maleb vytvořili lidé, kteří v době kamenné obývali jeskyně v centrální části Indie.

Ty se nacházejí asi 30 kilometrů od města Bhópál, které do dějin vešlo jednou z největších průmyslovou havárií v historii, při které zahynulo 25 000 lidí. Skalní malby v Bhimbetce zobrazují každodenní výjevy ze života, například lov, tanec a samozřejmě nemůže chybět vyobrazení zvířat.

Návštěvník si tak pohledem tehdejších malířů může prohlédnout tygry, lvy, divoká prasata, slony nebo psy. Skalní galerie fungovala v rozsáhlém časovém období. Z doby paleolitu pocházejí malby zvířat, na kterých převládá červená a zelená barva.

Z éry mezolitu pocházejí stylizované postavy, mrtvá zvířata, výjevy z lovů či tanečních rituálů. V době eneolitu pak místní umělci ztvárňovali i výjevy z obchodních aktivit.

Později malby a kresby získaly duchovní rozměr, ze středověku pak pocházejí geometrické vzorce. V roce 2003 byla Bhimbetka zapsána na seznam světového dědictví.

Chauvetova jeskyně: Když v Evropě žili gepardi…

Místo: Francie

Doba: 30 000 let

Francie a zejména Paříž je plná galerií a muzeí a mekkou výtvarného umění. Jako by esprit francouzské země přitahoval umělce i v době, kdy člověk neměl o jakémkoliv civilizačním pokroku žádnou představu.

Již v pravěku se řada francouzských jeskyní stala galeriemi. Jednou z nich je Chauvetova jeskyně nacházející se v jižní části Francie.

V obrovském prostoru jsou na stěnách tak skvělým způsobem zpracované malby, že výtvarní teoretici dodnes valí oči. Více než sto maleb zobrazuje především zvířata, například medvědy, ale i taková, které bychom na starém kontinentě nečekali.

Pravěcí lidé asi nejezdili na dovolenou do Afriky, takže i díky nim nyní víme, že Evropu před 30 000 lety obývali třeba lvi, gepardi nebo hyeny. Skalní útroby jsou pojmenovány po speleologovi Jean-Marie Chauvetovi, který ji roku 1994 se dvěma kolegy E. Brunel-Deschampsovou a Ch.

Hillairem objevil a roku 1996 popsal. Datování bylo zpočátku předmětem odborných sporů, radiokarbonová metoda datování ale ukázala, že malby skutečně pocházejí z doby před 30 000–32 000 lety. Další stopy jsou o několik tisíciletí mladší.

Speleologický výzkum ukázal, že zhruba před 25 000 let byl vchod do jeskyně uzavřen sesuvem půdy, čímž se vysvětluje nepřítomnost mladších stop. Pro veřejnost je jeskyně uzavřena.

Cosquerova jeskyně: Muzeum zaplavené vodou

Místo: Francie

Doba: 27 000 let

Potápěč může leccos odkrýt, ale poslední, co by asi čekal, je objev pravěkého výtvarného muzea. A přece, byť to není vůbec pravděpodobné, se potápěčskému instruktorovi Henry Cosquereovi přesně něco takového přihodilo.

Stalo se tak v roce 1985, když se Cosquer potápěl v pobřežních vodách Středozemního moře nedaleko přístavu Marseille. Vchod do Cosquerovy jeskyně se totiž nachází 37 metrů pod hladinou moře.

Pochopitelně, že pravěcí lidé se nepotápěli, aby se do ní dostali, to jen tehdy byla mořská hladina mnohem níže než dnes.

Obsah místní trvalé expozice je typický, převládají zde zvířata, především koně a kozy, ovšem i vzhledem k blízkosti moře jsou zde znázorněny i ryby. Zvláštností v místní galerii je vyobrazení lidské ruky.

Lascaux: Sixtinská kaple pravěku

Místo: Francie

Doba: 17 000 let

V jeskyni Lascaux, která byla objevena u vesničky Montigac na jihozápadě Francie 12. září 1940, se nacházejí asi dvě tisícovky kreseb tehdy žijících zvířat, tvorů vytvořených fantazií a dalších abstraktních obrazů. Jeskyni objevili zcela náhodně čtyři chlapci, kteří hledali svého zatoulaného psa na kopci u řeky Vézere.

Pohled, který se jim po spuštění do jeskyně naskytl, jim vyrazil dech.

Na stěnách před nimi jako by ožila vyhynulá zvířata, jako například divocí koně, mamuti, tuři, jeleni nebo bizoni, ale i obrazy vytvořené fantazií. K těm nejznámějším patří proslulý jednorožec z Lascaux.

„Nevytvořili jsme vůbec nic,“ prohlásil po zhlédnutí maleb Pablo Picasso.